02/2013

YMCA Europe Festival 2013 – očima dobrovolníků

Vydáno dne 15. 10. 2013 (1684 přečtení)
S přibližujícím se datem festivalu a odhlašujícími se dobrovolníky moje nervozita vzrůstala. Bude jich dost? Zvládneme to? Byla to velká zkouška a dneska mohu říci, že je díky Bohu úspěšně za námi.


Dobrovolnická práce vyžadovala denně odpracovat šesti hodinovou směnu na pozici, která byla každému dobrovolníkovi přidělena. Čeští dobrovolníci pracovali především ve stáncích s obchody a občerstvením, na ubytování, v security teamu, jako zdravotníci či zdravotničtí tlumočníci, řidiči, v media teamu a podobně. Před samotným začátkem festivalu pomáhali při příjezdech – zejména na letišti, vlakovém nádraží a v hostelech.

Ráda bych se ohlédla za festivalem z pohledu organizace českých dobrovolníků a přiblížila ji tak vám, kteří jste se nemohli festivalu zúčastnit. Použiji k tomu výsledky ankety, na kterou dobrovolníci odpovídali.

Festivalu se zúčastnilo celkem 43 českých dobrovolníků. Většina z těch, kteří odpovídali na anketu, se festivalu zúčastnili poprvé, menší část z nich již podruhé.

Pozitivních ohlasů byla opravdu celá řada a to nás těší. Nejvíce oceňovanými byli domy ve stromech, které tam skupina Švýcarů postavila a nocovala v nich. Během dne do nich pouštěla i ostatní návštěvníky festivalu. Přistavěli k nim i dřevěné bazény, které díky velmi teplému počasí byly neustále v obležení. Mezi oblíbené patřila Worship night – večerní program věnovaný duchovnímu ztišení a uctívání a závěrečný program City Day – manifestace na Palachově náměstí. Velký zájem byl i o sportovní a volnočasové možnosti ve festivalovém areálu.

Možností zahrát si některou z oblíbených sportovních her, jako volejbal, basketbal, fotbal bylo mnoho. Mimo to zde byla i široká nabídka netradičních a pro mnoho lidí (třeba jako já) naprosto neznámých sportů. A co lepšího po odvedené práci, než se procházet po areálu, užívat si koncerty – Tensingové i jiné, dát si k tomu vafli, palačinku nebo pizzu, poznávat nové lidi, jejich kulturu (a že bylo co poznávat – zastoupení zahraničních účastníků i dobrovolníků bylo vskutku rozmanité) nebo se zajít ztišit do „kostela“ – church tent.

Fakt, že se festival líbil, dokládá i to, že všichni, kdo odpovídali v anketě uvedli, že by se rádi zúčastnili i příštího festivalu.

A co se dobrovolníkům na festivalu nelíbilo? No tak například – ale ne, necháme si to radši pro sebe a do příště s tím zkusíme něco udělat. ;-)

Skvělou věcí na dobrovolničení je získání nových zkušeností. Na festivalu k tomu byl velký prostor. Nešlo jen o zdokonalení jazykových schopností či uvědomění si její potřeby, ale také rozvoj trpělivosti, organizačních dovedností, samostatnosti, týmové spolupráce, naslouchání druhým, orientovat se po Praze, toleranci a mnoho jiných praktických a užitečných dovedností.

Při vzpomínání na letošní festival se mi vybavuje mnoho tváří českých i ostatních dobrovolníků. Jejich často nakažlivé nadšení a ochota pomoci. Nechci jmenovat konkrétní jména dobrovolníků i proto, že bych na řadu z nich určitě zapomněla a taky proto, že bez nich všech by festival nebyl takový, jaký byl. Patří jim velké díky.

Markéta Kratochvílová, foto: autorka textu a J. V. Hynek

[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]