[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]
Vzácná letní návštěva
Vydáno dne 13. 12. 2023 (139 přečtení)
Díky spolupráci s YMCA Plzeň mohl v létě na čtyři týdny
do Starého Plzence zavítat pan docent Vasyl Semenchuk,
zasloužilý hudebník a otec dvou dětí, které v Plzenci se
svojí maminkou Alexandrou žijí už od začátku války.
Paní Alexandra, která celý školní rok učila v YMCA ukrajinské
školce, mě asi před půl rokem oslovila s prosbou.
Cítila, že už je na pokraji psychického zhroucení,
a pokud v dohledné době neuvidí manžela, špatně to
skončí. Kdyby měli tři děti, mohl by manžel z Ukrajiny
vycestovat bez problémů. Oni mají však jen dvě, jsou
tedy odsouzeni k dalšímu odloučení bez vidiny konce.
Okamžitě jsme začali jednat. Komunikovali s univerzitou,
na níž je Vasyl zaměstnán, ladili činnosti, které by u nás
v létě pro Ymku mohl vykonávat, podepisovali smlouvy
a zvací dopisy, a v polovině července se vše nakonec
podařilo a my Vasyla mohli přivítat mezi námi.
Vasyl obohatil naše tábory celou řadou interaktivních workshopů z oblasti hudby, nejdůležitější pro nás ale bylo, že mohl být mezi námi se svojí rodinou. Když potom po čtyřech týdnech odjížděl, vzal si svoji rodinu na pár týdnů s sebou, aby jejich loučení nebylo tak těžké. A co my? Modlíme se za bezpečí této úžasné rodiny a plánujeme další Vasylovo pozvání!
Vasyl Semenchuk, docent, vedoucí katedry hudební vědy a vokálního a sborového umění na Státní pedagogické univerzitě Pavla Tyčyny Uman, zasloužilý pracovník kultury Ukrajiny a člen Národního hudebního svazu Ukrajiny, poskytl na konci svého působení ve Starém Plzenci Radyňským listům následující rozhovor.
OTÁZKY K PROFESI
Jaké jsou hlavní cíle a filozofie, které vedou Vaši pedagogickou práci v oblasti muzikologie a vokálního/sborového umění?
- Příprava vysoce kvalifikovaných hudebních pedagogů a vokalistů v kontextu evropské integrace a nové ukrajinské školy na základě nejlepších příkladů světové a národní hudby.
Můžete nám poskytnout několik příkladů úspěchů Vašich studentů, kteří prošli vaším vedením a vynikli ve světě hudby?
- Ano. Studenti hudby, sboristé a zpěváci vokálních souborů jsou vítězi mezinárodních a národních písňových festivalů a soutěží. Mnozí z nich dnes vedou vlastní tvůrčí týmy, které se stávají vítězi ve světě sborového a ansámblového zpěvu.
Jaký je význam sborového umění v dnešní době a jaké jsou jeho vazby na kulturní identitu a tradice Ukrajiny?
- Podle mého názoru je sborové umění jedním z nejvyšších projevů kultury národa. Jakéhokoliv národa. Mým hlavním zaměřením je řízení souboru s lidovým stylem vystupování, náš repertoár vychází z ukrajinských lidových písní v úpravě nejlepších ukrajinských umělců, což potvrzuje naši kulturní identitu.
Repertoár lidového sboru Kobzarské fakulty umění zahrnuje koledy, štědrovky, vesnianky, kupalské písně, svatební písně; velké množství lyrických a žertovných písní. Repertoár však zahrnuje i písně literární, a to jak z minulého století, tak i současné. V současném sborovém zpěvu kombinujeme tradiční formy práce s tvůrčím týmem s inovativními, jako je sborové divadlo, sonorika, aleatorika, clustery apod.
Co si myslíte o mezinárodní spolupráci a výměně zkušeností mezi univerzitami v oblasti muzikologie a vokálního/sborového umění? Existuje na Vaší katedře spolupráce s ostatními Univerzitami v Evropě?
- Spolupráce naší univerzity s univerzitami v jiných zemích je již řadu let poměrně plodná a aktivní v oblasti pedagogiky, filologie a historie. V posledních deseti letech jsme zintenzivnili spolupráci v oblasti hudby. Spolupracujeme se vzdělávacími a kulturními institucemi po celé Evropě, většina našich studentů studuje v rámci akademických mobilit v Polsku, Německu, někteří ve Španělsku a Americe.
Jak jste se rozhodl stát se profesorem hudby a jaké byly Vaše hlavní motivace?
- Mými hlavními motivy jsou propagovat ukrajinskou hudební kulturu ve světě jako prostředek identifikace ukrajinského národa, vychovat zpěváka, učitele, člověka, umělce pro úspěšný budoucí život a pokračovat v ukrajinské myšlence míru, svobody, nezávislosti, lásky k vlastnímu národu a úcty k ostatním národům světa.
Sborový zpěv je antidepresivum, obnovení sil, zodpovědnost, radost, lehký smutek a neuvěřitelné povznesení, protože kdo zpívá, je šťastný. Nerozhodl jsem se stát profesorem. Nějak se stalo, že jsem pracoval, vytvářel úpravy lidových písní, psal původní sólovou, ansámblovou, sborovou a instrumentální hudbu. Jsem autorem učebnic „Hudební úpravy a zpracování ukrajinských lidových a autorských děl“ (1–2 díly) a připravuji třetí díl pro lidový sbor. Moje vědecká práce zahrnuje desítky odborných článků o problematice ukrajinské lidové hudby, sborového zpěvu a moderních hudebních technologií.
Již 25 let jsem členem mužského vokálního tria Gonta, kde většina písní je v mých úpravách. Možná se tento materiál stal základem pro můj akademický titul. Ale hlavní je klid, radost mé rodiny a přátel, věrnost mých přátel a upřímnost publika. Píseň sdílí bolest a smutek s každým, kdo ji poslouchá, a násobí radost.
Muzika je často spojována s emocemi a vyjádřením citů. Jak se snažíte přenášet emoce a sdělení skrze hudbu?
- Už jsem řekl, že dělám úpravy lidových písní. V našich písních se snažíme odhalit význam textu, a to jak hudební, tak slovní, prostřednictvím hudby, určitých harmonických postupů, vokálů a instrumentálních prvků. Ale hlavní je v našich úpravách ponechat autentickou melodii. V repertoáru mužského vokálního tria Gonta jsou některé ukrajinské lidové písně, které zpíváme pokaždé trochu jinak, takže aranžmá neděláme záměrně. Mnoho písní humorného charakteru interpretujeme tak, že tančíme a zpíváme spolu s publikem.
Jaký byl váš nejvýznamnější profesní okamžik nebo událost dosud, která vás ovlivnila a posunula vás dále ve vašem profesorském životě?
- V mém životě byli lidé, kteří ovlivnili můj hudební vývoj. Jsem jim za to velmi vděčný. Inspirují mě také moji přátelé a kolegové, se kterými jdu ruku v ruce životem už téměř třicet let, zpívám, hraji, učím. Ale především jsem vděčný svým rodičům (bohužel už nejsou mezi námi) a své rodině – milované ženě a dětem.
Co byste poradil mladým lidem, kteří se snaží vstoupit do světa hudby? Jaké jsou klíčové kroky a hodnoty, které by měli mít na paměti?
- Cestu tvoří ten, kdo po ní jde. Cesta není jen rovná nebo jen z kopce. Je třeba se naučit překonávat překážky na cestě. Svět hudby je schopnost pochopit, co v tomto světě chcete, kým v něm chcete být, co v něm chcete slyšet a vidět, a co do něj můžete přinést.
Na jedné nedávné akci jsme poprosily děti, aby zazpívaly písně dle vlastního výběru. České děti s tímto úkolem neměly žádný problém. Ukrajinské děti však daly dohromady jen jednu píseň. Pak nám s rozpaky vysvětlily, že žádné ukrajinské písně neznají, a ruské zpívat nechtějí. Je toto v této době běžný jev?
- Bohužel ano. Když jsem s místními ukrajinskými rodinami pracoval, byl jsem moc smutný z toho, že jsem mezi nimi ukrajinštinu skoro neslyšel. Mnoho z nich mluví doma rusky, a to často i ti, kteří nepochází z ruskojazyčných oblastí, ale například z okolí Kyjeva.
Z oblastí, ve kterých se před nástupem Sovětského svazu mluvilo běžně ukrajinsky. Během sovětské éry bylo podupáno mnoho z našeho národního dědictví a s tímto problémem bojujeme dodnes. Mladí lidé ukrajinské písně neznají. Jak by mohli, když i současní ukrajinští zpěváci zpívali donedávna rusky a děti koukaly na ruské dětské pořady. V této oblasti nás čeká ještě mnoho práce.
OTÁZKY Z OSOBNÍHO ŽIVOTA
Jak se změnily vaše životní priority od začátku války?
- Nezměnily. Moje životní priority se nezměnily. Především rodina, Ukrajina, jazyk, kultura, vzdělání, zdraví, nezávislost, svoboda, velkorysost, upřímnost, odvaha.... Jak vnímáte ruskou agresi na Ukrajině? - Kategoricky proti Rusku, je to něco, co je těžké pochopit. Je to důsledek nízké úrovně kultury ruského obyvatelstva a naivity velkého počtu Ukrajinců.
Co pro vás znamená Vaše vynucené dlouhodobé odloučení od rodiny?
- Své děti neuvěřitelně miluji. Hlučné, nespoutané, veselé, hlasité, zvídavé. Téměř vždy mám odpovědi na jejich otázky. Ráda s nimi komunikuji, budím se na Ivankův hluk a Annin zpěv. Moje žena je mým ochráncem, rádcem, oporou. Odloučení nás posiluje, ale ztracený čas lásky, radosti a příjemných zážitků nám nikdo nevrátí.
Jak jste se cítil, když jste se po dlouhé době konečně setkal se svými dětmi?
- Možná to jako talentovaný hudebník a autor mnoha písní pochopíte. Srdce mi bušilo v hrudi, necítil jsem žádný odstup, když jsem jel do Čech. To vzrušení bylo ohromující.
Jaké momenty ze života svých dětí jste během své nepřítomnosti nejvíce litoval, že jste nemohl zažít?
- Vystoupení mé dcery ve sboru Kajetán po celou dobu jejího pobytu ve vaší zemi. Studium ve škole, kde se k ní učitelé i studenti chovali velmi dobře a upřímně. Můj syn začal lépe mluvit, vyrostl, protože Ukrajinu opustil ve třech letech a nyní je mu pět – to jsou roky, kdy si děti nejvíce pamatují náklonnost a lásku svých rodičů. Kdy je ještě můžete vzít do náruče, přivonět k jejich vlasům, přitisknout je k sobě. Později už nás jako rodiče nebudou vnímat stejně.
Jaké plány máte pro dobu, až válka skončí, a Vy budete opět se svými dětmi, abyste mohl alespoň částečně dohnat ztracený čas?
- Trávit co nejvíce času se svými dětmi a manželkou, naplánovat výlet na Ukrajinu. Během roku udělám vše pro to, abych opět zavítal do České republiky a poděkoval Vám, všem těm úžasným, soucitným lidem, kteří o mou rodinu v tak těžké době pro Ukrajinu pečovali a pomáhali jí.
Co vám pomáhalo zůstat silným a motivovaným během období oddělení od svých dětí?
- Opět moje rodina. A také neuvěřitelně miluji svou zemi, svou zemi. A byl jsem klidný a teď jsem si stejně tak jistý bezpečím své rodiny ve vaší zemi, protože jsou v dobrých rukou, v rukou upřímných laskavých lidí, kterým jsme neskonale vděční.
Co byste vzkázal těm, kdo dokáží druhým lidem pomáhat?
- Já i moje rodina bychom chtěli lidem, kteří dokáží pomáhat druhým, vzkázat, že pomáhat je určitý druh oběti, je to velká zodpovědnost a velkorysost. Každý, kdo pomáhá druhým v nesnázích a zármutku, je hrdinou dneška.
Děkuji celému českému národu. Sláva České republice! Sláva Ukrajině!
Autoři rozhovoru: Josef Švéda a Lenka Šimánová, foto: archiv YMCA Plzeň a Vasyla Semenchuka
Vasyl obohatil naše tábory celou řadou interaktivních workshopů z oblasti hudby, nejdůležitější pro nás ale bylo, že mohl být mezi námi se svojí rodinou. Když potom po čtyřech týdnech odjížděl, vzal si svoji rodinu na pár týdnů s sebou, aby jejich loučení nebylo tak těžké. A co my? Modlíme se za bezpečí této úžasné rodiny a plánujeme další Vasylovo pozvání!
Vasyl Semenchuk, docent, vedoucí katedry hudební vědy a vokálního a sborového umění na Státní pedagogické univerzitě Pavla Tyčyny Uman, zasloužilý pracovník kultury Ukrajiny a člen Národního hudebního svazu Ukrajiny, poskytl na konci svého působení ve Starém Plzenci Radyňským listům následující rozhovor.
OTÁZKY K PROFESI
Jaké jsou hlavní cíle a filozofie, které vedou Vaši pedagogickou práci v oblasti muzikologie a vokálního/sborového umění?
- Příprava vysoce kvalifikovaných hudebních pedagogů a vokalistů v kontextu evropské integrace a nové ukrajinské školy na základě nejlepších příkladů světové a národní hudby.
Můžete nám poskytnout několik příkladů úspěchů Vašich studentů, kteří prošli vaším vedením a vynikli ve světě hudby?
- Ano. Studenti hudby, sboristé a zpěváci vokálních souborů jsou vítězi mezinárodních a národních písňových festivalů a soutěží. Mnozí z nich dnes vedou vlastní tvůrčí týmy, které se stávají vítězi ve světě sborového a ansámblového zpěvu.
Jaký je význam sborového umění v dnešní době a jaké jsou jeho vazby na kulturní identitu a tradice Ukrajiny?
- Podle mého názoru je sborové umění jedním z nejvyšších projevů kultury národa. Jakéhokoliv národa. Mým hlavním zaměřením je řízení souboru s lidovým stylem vystupování, náš repertoár vychází z ukrajinských lidových písní v úpravě nejlepších ukrajinských umělců, což potvrzuje naši kulturní identitu.
Repertoár lidového sboru Kobzarské fakulty umění zahrnuje koledy, štědrovky, vesnianky, kupalské písně, svatební písně; velké množství lyrických a žertovných písní. Repertoár však zahrnuje i písně literární, a to jak z minulého století, tak i současné. V současném sborovém zpěvu kombinujeme tradiční formy práce s tvůrčím týmem s inovativními, jako je sborové divadlo, sonorika, aleatorika, clustery apod.
Co si myslíte o mezinárodní spolupráci a výměně zkušeností mezi univerzitami v oblasti muzikologie a vokálního/sborového umění? Existuje na Vaší katedře spolupráce s ostatními Univerzitami v Evropě?
- Spolupráce naší univerzity s univerzitami v jiných zemích je již řadu let poměrně plodná a aktivní v oblasti pedagogiky, filologie a historie. V posledních deseti letech jsme zintenzivnili spolupráci v oblasti hudby. Spolupracujeme se vzdělávacími a kulturními institucemi po celé Evropě, většina našich studentů studuje v rámci akademických mobilit v Polsku, Německu, někteří ve Španělsku a Americe.
Jak jste se rozhodl stát se profesorem hudby a jaké byly Vaše hlavní motivace?
- Mými hlavními motivy jsou propagovat ukrajinskou hudební kulturu ve světě jako prostředek identifikace ukrajinského národa, vychovat zpěváka, učitele, člověka, umělce pro úspěšný budoucí život a pokračovat v ukrajinské myšlence míru, svobody, nezávislosti, lásky k vlastnímu národu a úcty k ostatním národům světa.
Sborový zpěv je antidepresivum, obnovení sil, zodpovědnost, radost, lehký smutek a neuvěřitelné povznesení, protože kdo zpívá, je šťastný. Nerozhodl jsem se stát profesorem. Nějak se stalo, že jsem pracoval, vytvářel úpravy lidových písní, psal původní sólovou, ansámblovou, sborovou a instrumentální hudbu. Jsem autorem učebnic „Hudební úpravy a zpracování ukrajinských lidových a autorských děl“ (1–2 díly) a připravuji třetí díl pro lidový sbor. Moje vědecká práce zahrnuje desítky odborných článků o problematice ukrajinské lidové hudby, sborového zpěvu a moderních hudebních technologií.
Již 25 let jsem členem mužského vokálního tria Gonta, kde většina písní je v mých úpravách. Možná se tento materiál stal základem pro můj akademický titul. Ale hlavní je klid, radost mé rodiny a přátel, věrnost mých přátel a upřímnost publika. Píseň sdílí bolest a smutek s každým, kdo ji poslouchá, a násobí radost.
Muzika je často spojována s emocemi a vyjádřením citů. Jak se snažíte přenášet emoce a sdělení skrze hudbu?
- Už jsem řekl, že dělám úpravy lidových písní. V našich písních se snažíme odhalit význam textu, a to jak hudební, tak slovní, prostřednictvím hudby, určitých harmonických postupů, vokálů a instrumentálních prvků. Ale hlavní je v našich úpravách ponechat autentickou melodii. V repertoáru mužského vokálního tria Gonta jsou některé ukrajinské lidové písně, které zpíváme pokaždé trochu jinak, takže aranžmá neděláme záměrně. Mnoho písní humorného charakteru interpretujeme tak, že tančíme a zpíváme spolu s publikem.
Jaký byl váš nejvýznamnější profesní okamžik nebo událost dosud, která vás ovlivnila a posunula vás dále ve vašem profesorském životě?
- V mém životě byli lidé, kteří ovlivnili můj hudební vývoj. Jsem jim za to velmi vděčný. Inspirují mě také moji přátelé a kolegové, se kterými jdu ruku v ruce životem už téměř třicet let, zpívám, hraji, učím. Ale především jsem vděčný svým rodičům (bohužel už nejsou mezi námi) a své rodině – milované ženě a dětem.
Co byste poradil mladým lidem, kteří se snaží vstoupit do světa hudby? Jaké jsou klíčové kroky a hodnoty, které by měli mít na paměti?
- Cestu tvoří ten, kdo po ní jde. Cesta není jen rovná nebo jen z kopce. Je třeba se naučit překonávat překážky na cestě. Svět hudby je schopnost pochopit, co v tomto světě chcete, kým v něm chcete být, co v něm chcete slyšet a vidět, a co do něj můžete přinést.
Na jedné nedávné akci jsme poprosily děti, aby zazpívaly písně dle vlastního výběru. České děti s tímto úkolem neměly žádný problém. Ukrajinské děti však daly dohromady jen jednu píseň. Pak nám s rozpaky vysvětlily, že žádné ukrajinské písně neznají, a ruské zpívat nechtějí. Je toto v této době běžný jev?
- Bohužel ano. Když jsem s místními ukrajinskými rodinami pracoval, byl jsem moc smutný z toho, že jsem mezi nimi ukrajinštinu skoro neslyšel. Mnoho z nich mluví doma rusky, a to často i ti, kteří nepochází z ruskojazyčných oblastí, ale například z okolí Kyjeva.
Z oblastí, ve kterých se před nástupem Sovětského svazu mluvilo běžně ukrajinsky. Během sovětské éry bylo podupáno mnoho z našeho národního dědictví a s tímto problémem bojujeme dodnes. Mladí lidé ukrajinské písně neznají. Jak by mohli, když i současní ukrajinští zpěváci zpívali donedávna rusky a děti koukaly na ruské dětské pořady. V této oblasti nás čeká ještě mnoho práce.
OTÁZKY Z OSOBNÍHO ŽIVOTA
Jak se změnily vaše životní priority od začátku války?
- Nezměnily. Moje životní priority se nezměnily. Především rodina, Ukrajina, jazyk, kultura, vzdělání, zdraví, nezávislost, svoboda, velkorysost, upřímnost, odvaha.... Jak vnímáte ruskou agresi na Ukrajině? - Kategoricky proti Rusku, je to něco, co je těžké pochopit. Je to důsledek nízké úrovně kultury ruského obyvatelstva a naivity velkého počtu Ukrajinců.
Co pro vás znamená Vaše vynucené dlouhodobé odloučení od rodiny?
- Své děti neuvěřitelně miluji. Hlučné, nespoutané, veselé, hlasité, zvídavé. Téměř vždy mám odpovědi na jejich otázky. Ráda s nimi komunikuji, budím se na Ivankův hluk a Annin zpěv. Moje žena je mým ochráncem, rádcem, oporou. Odloučení nás posiluje, ale ztracený čas lásky, radosti a příjemných zážitků nám nikdo nevrátí.
Jak jste se cítil, když jste se po dlouhé době konečně setkal se svými dětmi?
- Možná to jako talentovaný hudebník a autor mnoha písní pochopíte. Srdce mi bušilo v hrudi, necítil jsem žádný odstup, když jsem jel do Čech. To vzrušení bylo ohromující.
Jaké momenty ze života svých dětí jste během své nepřítomnosti nejvíce litoval, že jste nemohl zažít?
- Vystoupení mé dcery ve sboru Kajetán po celou dobu jejího pobytu ve vaší zemi. Studium ve škole, kde se k ní učitelé i studenti chovali velmi dobře a upřímně. Můj syn začal lépe mluvit, vyrostl, protože Ukrajinu opustil ve třech letech a nyní je mu pět – to jsou roky, kdy si děti nejvíce pamatují náklonnost a lásku svých rodičů. Kdy je ještě můžete vzít do náruče, přivonět k jejich vlasům, přitisknout je k sobě. Později už nás jako rodiče nebudou vnímat stejně.
Jaké plány máte pro dobu, až válka skončí, a Vy budete opět se svými dětmi, abyste mohl alespoň částečně dohnat ztracený čas?
- Trávit co nejvíce času se svými dětmi a manželkou, naplánovat výlet na Ukrajinu. Během roku udělám vše pro to, abych opět zavítal do České republiky a poděkoval Vám, všem těm úžasným, soucitným lidem, kteří o mou rodinu v tak těžké době pro Ukrajinu pečovali a pomáhali jí.
Co vám pomáhalo zůstat silným a motivovaným během období oddělení od svých dětí?
- Opět moje rodina. A také neuvěřitelně miluji svou zemi, svou zemi. A byl jsem klidný a teď jsem si stejně tak jistý bezpečím své rodiny ve vaší zemi, protože jsou v dobrých rukou, v rukou upřímných laskavých lidí, kterým jsme neskonale vděční.
Co byste vzkázal těm, kdo dokáží druhým lidem pomáhat?
- Já i moje rodina bychom chtěli lidem, kteří dokáží pomáhat druhým, vzkázat, že pomáhat je určitý druh oběti, je to velká zodpovědnost a velkorysost. Každý, kdo pomáhá druhým v nesnázích a zármutku, je hrdinou dneška.
Děkuji celému českému národu. Sláva České republice! Sláva Ukrajině!
Autoři rozhovoru: Josef Švéda a Lenka Šimánová, foto: archiv YMCA Plzeň a Vasyla Semenchuka
[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]
15 nejčtenějších článků
SÁRA GOES TO ENGLAND (11. 06. 2018, 2160x)
Tábory dětem přinášejí přesně to, co jim pandemie vzala (07. 03. 2022, 1546x)
Zlatá pro Viktorii v boxu (11. 06. 2018, 1479x)
YMCA v „osmičkovém“ roce (11. 06. 2018, 1399x)
Jan Přeučil ambassadorem YMCA (11. 06. 2018, 1286x)
Film Zlatý podraz (11. 06. 2018, 1206x)
Lužická sedmička (11. 06. 2018, 1199x)
Film Zlatý podraz vychází také jako komiks! (03. 12. 2018, 1120x)
Čím byl ‚osmičkový‘ rok pro SHŠ In Taberna (03. 12. 2018, 1070x)
Ocenění pracovníci YMCA za rok 2017 (11. 06. 2018, 1064x)
Uvaděč (11. 06. 2018, 1037x)
ČVTS (11. 06. 2018, 1037x)
Jak správně použít vlajku a prapor (29. 06. 2021, 1017x)
Noc s Andersenem v Neveklově (11. 06. 2018, 941x)
Palác YMCA slaví 90 let! (11. 06. 2018, 928x)
Anketa
Články jakého typu byste v Proteinu četli nejraději?
Rozhodvory
(57 hl.)
Odborné texty
(39 hl.)
O aktivitách YMCA
(54 hl.)
Komiksy
(47 hl.)
Dětskou stránku
(67 hl.)
O historii YMCA
(48 hl.)
Duchovní články
(44 hl.)
Praktické návody
(50 hl.)
Kulturní rubriku
(44 hl.)
Vše uvedené
(49 hl.)
(57 hl.)
Odborné texty
(39 hl.)
O aktivitách YMCA
(54 hl.)
Komiksy
(47 hl.)
Dětskou stránku
(67 hl.)
O historii YMCA
(48 hl.)
Duchovní články
(44 hl.)
Praktické návody
(50 hl.)
Kulturní rubriku
(44 hl.)
Vše uvedené
(49 hl.)
Celkem hlasovalo: 499
Bahisikayet.com
Extrabet
Deneme bonusu
Denemebonusuz.com
yurtdişi ev taşima
uluslararasi evden eve nakliyat
eşya depolama
yurtdişi kargo
eşya depolama