Úvodní slovo na online setkání 15. 11. 2023

„Počátek moudrosti je bázeň před Hospodinem; je to velmi rozumné od všech, kdo tak činí. Jeho chvála zůstává navěky.“ Žalm 111,10


Můžeme dělat spoustu činností, které naše okolí jistě ocení – kroužky, tábory, sociální služby, charitu a mnoho dalších, jak nám naše možnosti, prostředky, síly a fantazie dovolí. Pokud však nebudeme nejprve hledat Boží vůli, pokud nebudeme mít moudrost, která vychází z bázně před Hospodinem, tedy z respektu a poslušnosti toho, k čemu nás On povolává a proč nás tu chce jako YMCA mít, mineme se cílem a posláním YMCA. Jen budeme udusávat v lidech kolem nás, a nakonec i v nás, tu půdu, kterou bychom měli naopak kypřit a připravovat pro setbu Evangelia.

V řečtině Nového Zákona je hřích označen slovem, které původně znamenalo minout nebo netrefit cíl. Příprava půdy pro setbu evangelia Pána Ježíše Krista je obtížná a delikátní věc. Můžeme ji připravovat v nám svěřených mladých lidech jen tehdy, pokud sami jsme úrodnou zemí a neseme dobrou a bohatou úrodu. To nejde bez toho, abychom měli s Hospodinem vztah důvěry a lásky. On nám to hodně usnadňuje – v Pánu Ježíši Ho můžeme poznat a přijmout jako svého Otce. Nakonec, modlíme se přece modlitbu, která začíná: „Otče náš!“

„Slyšte: Hle, vyšel rozsévač, aby rozséval. A jak rozséval, některá semena padla podél cesty a přiletěli ptáci a sezobali je. Jiná padla na skalnatá místa, kde neměla dost země, a ihned vzešla, protože země neměla hloubku. Když pak vyšlo slunce, spálilo je, a protože neměla kořen, uschla. Jiná zas padla do trní, a když trní vyrostlo, udusilo je, takže nevydala úrodu. Ještě jiná však padla na dobrou půdu, vzešla, vzrostla a vydala úrodu – některé dalo třicetinásobek, jiné šedesátinásobek a jiné stonásobek.“ Marek 4,3–8
Často nás trápí, že naše služba má malou duchovní odezvu, že jen málo lidí najde skrze ni cestu k Bohu. Z podobenství o rozsévači však vidíme, že bráno statisticky, tak zhruba 3/4 setby mohou přijít nazmar. Naší zodpovědností je rozsévat dobrou setbu. Na jakou půdu padne, to už nemůžeme tak docela ovlivnit. A jestli, kdy a jak, to už vůbec ne. Můžeme jen zalévat ta semínka tím, že svým životem i slovy budeme pro nám svěřené dobrým obrazem, dobrým světlem a solí. To po nás náš Pán přesně chce. Neboť je to jen On, kdo dává růst setbě Evangelia. Jen On zná lidská srdce, jen On zná pravý čas pro každého. Je hodně nebezpečné se Mu do téhle práce plést a pokoušet se růst zasetých semínek nějak urychlovat. To většinou nadělá víc škody než užitku.

„Žnec již bere odměnu a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se společně radovali rozsévač i žnec. Neboť v tom je pravdivé přísloví, že jiný rozsévá a jiný žne. Já jsem vás poslal žnout to, na čem jste nepracovali. Druzí pracovali a vy jste vstoupili do jejich těžké práce.“ Jan 4, 36–38
Je velkým darem a privilegiem, když mohu vidět, že setba, kterou jsem zasel, vyklíčila a vzrostla a nese dobré ovoce. Většinou je to tak, že já zaseji, zalévám a kultivuji, ale plody mého snažení už sklidí ten, který přijde po mě. My však sklízíme dobré ovoce ze setby, kterou zaseli naši předchůdci v YMCA, včetně těch, kteří tohle zázračné a úžasné dílo kdysi dávno, před téměř 180 lety, začali.

MODLITBA STARÁ — STARÁ!
„A dej mi sílu unésti
všechno co změnit nemám sil
Odvahu abych to nač stačím
na tomto světě pozměnil
A také moudrost abych znal a od sebe to rozeznal.“
Modlitba z 18. století, kterou přebásnil Jan Skácel celkem přesně vyjadřuje to, zač by každý z nás měl prosit každý den. Kolem nás se děje tolik deprimujících událostí, tolik problémů potřebuje řešit, tolik utrpení by bylo potřeba mírnit. Bez moudrosti od Boha, bez jeho vedení a síly se v tom ztratíme. Základem duchovního růstu a z toho plynoucího růstu vlivu a dopadu naší činnosti je právě každodenní hledání Jeho vůle, každodenní modlitba nás i našeho místního společenství YMCA. S Ním, pokud budeme jednat podle Jeho vůle a poslání YMCA, však není nic nemožného. Historie YMCA je toho dobrým příkladem. Pokud budeme jednat jen podle svých znalostí, schopností a prostředků a nebudeme se ho na nic ptát, přestaneme být tím „zvláštním lidem“, světlem světa a solí země.

Ladislav Zvolánek, YMCA Klatovy