V šestém roce vzniku Svobodné církve reformované (nyní Církev bratrská) byl založen Křesťanský spolek mladíků (YMCA). Během První valné hromady křesťanského spolku mladíků v Čechách konané dne 25. března roku 1886 přednesl předseda A.W. Clark o KSM tato slova: „Nejsou to žádným způsobem církve, nýbrž spíše společnosti mladíků, obyčejně rozličných vyznání, kteří majíce Pána Ježíše za vzor a Slovo Boží za vůdce, spojují se, aby pomáhajíce si navzájem v boji proti pokušením, podávali bratrskou ruku, jak dalece mohou, svým druhům v bídě tělesné i duševní postaveným. Ve mnohých amerických a evropských městech mají křesťanské spolky mladíků vlastní dům, v němž jest čítárna, síň pro přednášky, tělocvična atd.“


Ke zrodu hnutí YMCA v Čechách 1879
V historické monografii Církve bratrské „Sto let ve službě evangelia“ (Praha 1981, str. 27) se dovídáme, že „když na jaře 1879 přišel Alois Adlof na studie do Prahy, byl uveden do mládeneckých hodin, které se konaly v neděli odpoledne u Burdů v Karlíně. Misionáři (společnosti American Board z Bostonu, kteří přišli do Čech v roce 1872) si přinesli tento způsob práce evangelia s mládenci ze své americké vlasti.“ Mezinárodní organizace YMCA vznikla z iniciativy Georga Williamse v Londýně 6. června 1844 a prvními městy, do kterých přišlo toto hnutí na severoamerickém subkontinentu, byly Montreal a Boston v roce 1851.

V první polovině 80. let 19. stol., krátce po vzniku Svobodné reformované církve, se začaly i v Čechách nesměle objevovat náměty na vypracování návrhu stanov k ustavení zákonitého spolku mladíků. Ve své 10. výroční zprávě Křesťanského spolku mladíků za rok 1895/96 píše A. Adlof, že si tehdy myslel, že není zapotřebí zakládat zrovna spolek. Ale postupně se myšlenka na ustavení spolku těšila stále větší oblibě, až bylo v roce 1885 přikročeno k práci na přípravě stanov.

Zakladatel YMCA George Williams v Praze 1884
Jak vysvítá z obsáhlých dějin světové aliance křesťanských spolků mladých mužů YMCA, předcházely tomu první dva kontakty členů mezinárodního ústředí YMCA v Praze. První orientační cestu do Rakousko-Uherské monarchie uskutečnil budoucí první světový sekretář YMCA Charles Fermaud na podzim 1883. V Praze s jejími 16 tisíci studenty a v Brně měl několik soukromých schůzek se studenty. Pravděpodobně rozhodujícím impulsem k zahájení prací na přípravě stanov spolku mladíků byla v roce 1884 společná návštěva zakladatele YMCA George Williamse, W. Seagrama a již výše zmíněného člena mezinárodního ústředí YMCA Ch. Fermauda v Německu a Rakousku. Uskutečnila se krátce po skončení 10. Mezinárodní světové konference YMCA v Berlíně v tomto roce. Kromě Drážďan a Mnichova navštívili Prahu a Vídeň. V obou těchto posledně jmenovaných městech „mladí členové místních malých skupin velice rádi naslouchali vždy přesvědčivým slovům našeho ctihodného přítele, George Williamse, a tato návštěva byla pro ně velikým povzbuzením.“

Krátce po tomto konstatování zmíněných dějin světové aliance YMCA, je do jejich textu vložena věta o tom, že jeden ze sekretářů ústředního mezinárodního výboru našel již v Praze činný spolek YMCA, založený v roce 1886.

A.W. Clark a A. Adlof na XII. Mezinárodní konference YMCA 1891
Když se připravovala dvanáctá Mezinárodní světová konference křesťanských spolků mladíků (YMCA) v Amsterodamu v roce 1891, byli na ni přihlášeni i předseda (prezident) Dr. A. W. Clark a sekretář české YMCA A. Adlof. Pro tuto mimořádnou a lze říci historickou událost zpracovali tištěnou slavnostní a zároveň informativní zdravici pro všechny účastníky konference. Z nedávné české historie se dozvídáme, jak byl tehdy národ ještě stále pobouřen rozhodnutím Zemského sněmu zamítnout návrh na umístění desky Mistra Jana Husa na fasádu Národního muzea a do muzejního pantheonu postavit Husovu sochu. Tomuto aktu předcházela jistě dosti bouřlivá debata poslanců, v níž označil kníže Karel ze Schwarzenberga husity za bandu lupičů a žhářů. Praha tehdy na tyto urážky odpověděla skvělým gestem. Když nesmí stát Husova socha v pantheonu a jeho pamětní deska nad jedním z oken Národního muzea, postaví Praha Mistru Janovi monumentální pomník na význačném a památném místě.

V těchto měsících přispěl i Křesťanský spolek mladíků v Čechách zhotovením Husova životopisného tabla k větší informovanosti české veřejnosti o základních meznících života a díla tohoto českého předchůdce světové reformace. Ve finanční části Výroční zprávy Křesťanského spolku mladíků za pátý správní rok (1890–91) je uvedeno, že Spolek zakoupil reprodukční práva k dřevorytině životopisného Husova tabla za 108,73 zlatého. Clark s Adlofem využili tohoto životopisného Husova tabla a otiskli je na 1. stránce výše zmíněné zdravice pro účastníky XII. mezinárodní světové konference křesťanských spolků mladíků YMCA v Amsterodamu v srpnu 1891. Z tohoto tabla nechal KSM vytisknout pohledy a prodával je po 20, poštou po 25 krejcarech. Husovo tablo tvoří sedm obrazů se čtyřjazyčným popisem: 1. Rodný domek v Husinci, 2. Betlémská kaple v Praze, 3. Husovo obydlí v Kostnici, 4. Vězení v Gottlieben, 5. Kostnický chrám, v němž byl Hus odsouzen, 6. Upálení Mistra Jana, 7. Husův pomník v Kostnici. Uprostřed tabla je v oválném rámu Husova podobizna.

Na dalších třech stranách v angličtině otištěného pozdravu českých spolků YMCA je stručně vylíčena jejich historie od založení v roce 1886, jejich duchovní zaměření, současný počet členů a úsilí získat finanční prostředky na výstavbu domu YMCA v Praze. Vize tehdejšího sekretáře A. Adlofa byla: „Hlavní snahou Křesťanských mladíků je získat duše pro Mistra. Když On zakládá Ymku v zemi, kde vládou pověry, nevíra a netečnost, určuje tomuto sdružení zvláštní poslání. Naše činnost a odpovědnost jsou obrovské, my jsme slabí, máme málo zkušeností a stojíme tváří v tvář vážným potížím. V našich slabostech nám Bůh požehnal. Dává nám odvahu obstát, probouzí naději, že uvidíme ještě větší potvrzení jeho moci.“ Tehdy měl KSM 129 členů. Z nich osmdesát pět získalo první kontakt s Biblí skrze úsilí sdružení v Praze. Během pěti let se mnoho mladých rozptýlilo do všech částí Čech a založili na mnoha dalších místech novou práci. Adlof dodává: „Křesťanský spolek mladíků v Čechách – YMCA má oprávnění organizovat další pobočky v kterémkoliv městě Čech, kde je víc než deset členů. Naše zahajovací modlitba, aby si Pán Bůh použil spolek k prosazování Jeho království, byla vyslyšena.“ V další části zdravice informovali o útocích katolických novinářů, kteří nevítají spolek, protože má na svůj štít na psána slova „Jenom Ježíš a Jeho Slovo“. Hlavní snahou křesťanských mladíků je získat duše pro Krista. Když On zakládá spolek YMCA v zemi, v níž vládne pověra, nevěra a netečnost, určuje tomuto sdružení zvláštní poslání.

Zmiňují se o vydavatelských aktivitách YMCA v Čechách. Zatím vzdálenou vizí české YMCA je získat prostředky a postavit v Praze dům, který by byl centrem skutečného křesťanského vlivu na okolí. V roce 1894 měla YMCA devět sdružení v Čechách (tři v Praze, Plzeň, Černilov, Šenov, Bohuslavice, Proseč, Bukovka) s 301 členy a čtyři sdružení na Moravě (Nosislav, Vsetín, Brno, Lhota) s 46 členy. YMCA se dále rozvíjela v souvislosti s uvolňováním poměrů v monarchii. Kladně byla práce s mladíky přijata i v dalších protestanských církvích.

Užívání znaku YMCA v KSM Bohemia
Na deváté Mezinárodní světové konferenci křesťanských spolků mladíků YMCA v Londýně 1881 bylo přijato usnesení zavést jednotný spolkový znak. Jím by bylo vyznačeno bratrství a stejný účel všech křesťanských spolků mladíků na celém světě. Česká YMCA – Křesťanský spolek mladíků se k používání tohoto znaku dostal poměrně pozdě. Teprve v roce 1906 je v měsíčníku Mladý křesťan (roč. 14/7 : 83–84) stručně vysvětleno, jak je ve znaku graficky vyjádřen tento základní záměr a jeho pojetí. Kruh je rozdělen na 5 dílů, nesoucích jména všech kontinentů. Ty jsou spojeny v jednom rámci, na němž jsou v několika řečech začáteční písmena jména YMCA. V prostředním kruhu je Kristův monogram, jak jej malovali již první křesťané ve starořímských katakombách. Toto znamení má všem spolkům stále připomínat, že Kristus musí být jejich středem, nejvyšším cílem, jejich silou a základem jejich života. Láska Kristova má pak všechny členy vázat. Na otevřené Bibli je možno číst citát z evangelia Janova 17, 21: „Aby všichni jedno byli“. V letech 1906 až 1913 (v ročníku 14. až 21.) každé číslo měsíčníku Mladý křesťan mělo v záhlaví první stránky umístěn tento nepatrně upravený znak.

Jan Štěpán a Radislav Novotný, foto: Archiv YMCA