04/2015

Ymkař – prorok dnešní doby

Vydáno dne 11. 02. 2016 (1446 přečtení)
Při čtení příběhu o Anně a Simeonovi jsem si uvědomil, že ambicí prvních ymkařů bylo – být proroky ve své době. Dnes je doba jiná, ale myslím, že by YMCA neměla ztrácet „prorockou ambici“. Co to znamená být prorokem v dnešní době?

21Když uplynulo osm dní a nastal čas k jeho obřízce, dali mu jméno Ježíš, které dostal od anděla dříve, než jej matka počala. 22Když uplynuly dny jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina – 23jak je psáno v zákoně Páně: ‚vše, co je mužského rodu a otvírá život matky, bude zasvěceno Hospodinu‘ – 24a aby podle ustanovení Zákona obětovali dvě hrdličky nebo dvě holoubata. 25V Jeruzalémě žil muž jménem Simeon; byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl s ním. 26Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše. 27A tehdy veden Duchem přišel do chrámu. Když pak rodiče přinášeli Ježíše, aby splnili, co o dítěti předpisoval Zákon, 28vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha: 29„Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova, 30neboť mé oči viděly tvé spasení, 31které jsi připravil přede všemi národy – 32světlo, jež bude zjevením pohanům, slávu pro tvůj lid Izrael.“ 33 Ježíšův otec a matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli. 34A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: „Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat 35– i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí.“ 36Žila tu i prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z pokolení Ašerova. Byla již pokročilého věku; když se jako dívka provdala, žila se svým mužem sedm let 37a pak byla vdovou až do svého osmdesátého čtvrtého roku. Nevycházela z chrámu, ale dnem i nocí sloužila Bohu posty i modlitbami. 38A v tu chvíli k nim přistoupila, chválila Boha a mluvila o tom dítěti všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma."
Bible, Lukáš 2, 21–38 (ČEP)


1. Prorok aktualizuje
Malý Ježíš je přinášen do chrámu, aby byl vykonán tradiční obřad, po obřízce. Přinesení do chrámu a předstoupení před Hospodina. A tu se s ním setkávají dva proroci. Simeon a Anna. Celý dlouhý život doufali a věřili, že se dočkají setkání s Božím milosrdenstvím. V Ježíši se jejich doufání naplňuje. To jejich dlouhé čekání, modlitby a naslouchání Božímu hlasu, nyní dochází k naplnění. Oba dva jsou představiteli Starého zákona, ale jsou ochotni vítat ten Nový. Jsou schopni rozpoznat to nové, přicházející, co má vnést do světa nový pohled na současnost. To je úkol proroků. Aktualizovat Boží slovo pro současnost. Ne předpovídat budoucnost. Nýbrž ohlašovat Boží slovo. Je to někdy velmi náročné. Zorientovat se v tom, co bylo a jak to bylo, a přitom zůstat vnímavý pro současnost. Jen víra schopná údivu je toho schopna. Jen víra toužící po dobrém Božím řádu a v tomto řádu žehnající je toho schopna. Anna a Simeon mají takovou víru, a proto o nich Bible vydává svědectví, že to byli proroci, kteří v malém Ježíškovi poznali Mesiáše. Toho, který přináší světlo všem národům.

2. Prorok žehná
Vzpomínám si, že když mě maminka vyprovázela někam do světa, tak mi udělala křížek na čelo a řekla: Ať ti Pán Bůh žehná. A já jsem i v tom křížku vnímal jakoby symbolické sepjetí s Ježíšem. S jeho milostí, jeho svatým Duchem. Nevím přesně jak, ale určitě to souvisí s tím podivuhodným Božím tajemstvím. Immanuel – Bůh je s námi. Věřím tedy, že takto nějak, skrze nás, může Boží požehnání působit. Kdokoliv z nás může být předavatel, nosič, či zvěstovatel Božího požehnání. A vůbec nezáleží na tom, kdo čím jsme. Žehnat – dobrořečit může kněz Simeon, prorokyně Anna, ale stejně tak farář, sekretář YMCA, tensingář, nebo kterýkoliv ymkař. M. Jan Hus k tomu dodává ve svém kázání na 1. neděli po Vánocích: A tak menší může žehnati důstojnějšího. Nebojme se žehnat druhým lidem. Nebojme se dobrořečit. Nebojme se vyprošovat druhým dar zdraví, dar víry, dar naděje, dar usmíření… A docela klidně to doprovázejme i nějakým viditelným znamením. Věřím, že i tím naplňujeme odkaz Kristův a stáváme se Božími posly, Božími proroky.

3. Prorok chválí
Ježíš je naším světlem. Je zdrojem poznání, ale i lásky a pravdy, které tolik potřebuje náš svět. A tak i my se stávejme proroky, jako Anna a Simeon. Přinášejme dobrou zprávu, světlo do našeho světa. Být prorokem, z určitého hlediska není snadné. Je třeba se na to trochu připravovat. Ve změti nejrůznějších hlasů, názorů a učení rozpoznat aktuální hlas Boží, být nositelem Boží zprávy, to není jen tak. Vždycky existovali také falešní proroci, kteří usilovali jen o vlastní prospěch, o vliv na společnost, o podmanění davů. Nikoliv o Boží oslavení. Zdá se, že podle shora uvedeného textu právě toto je jedním z důležitých znaků pravého proroctví. Oslava Boží. Chválení Boha. Dobrořečení Bohu. Žehnání Bohu. A jak se to také může dít? Hus o tom píše ve svém kázání: Jdeš-li orat a nemíníš při tom hýbat mezí a jsi-li bez hříchu smrtelného, tehdy chválíš Boha. A když jdeš na trh a nemíníš oklamat obchodníky, tehdy chválíš Boha. Nebo když sedáš ke stolu, aby ses najedl a ne přejedl, chválíš Boha. A takto podobně i v jiných skutcích. Anna v tu hodinu, ve kterou byl obětován Kristus v chrámě, chválila Pána Boha a mluvila o jeho důstojenství a o panně Marii všem věrným, kteří čekali vykoupení Izraele.

Jak „jednoduché“. Myslím, že k podobně jednoduchému prorockému úkolu jsme zváni i my „mladí křesťané“ 21. století. Jsou chvíle, kdy to jednoduché vůbec není. Někdy si to žádá velikou odvahu, někdy také nějaké znalosti, jindy schopnosti, empatii, vcítění. A přece si i nás k takovému úkolu Pán Bůh povolává a zve. Pamatujme, že prorokovat, neznamená předpovídat budoucnost, ani jen kárat a kritizovat, ale rozpoznávat a předávat Boží slovo. Aktualizovat, chválit, a žehnat. V tom nás doprovázej Bůh i v novém roce 2016.

Jan T. Blažek, předseda YMCA v ČR

[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]