01/2012

Nový film Strom života

Vydáno dne 04. 04. 2012 (3057 přečtení)
– evangelium podle Jóba

Nový film sedmašedesátiletého amerického filozofa, scénáristy a režiséra Terrence Malicka Strom života, který měl českou premiéru v létě v nesoutěžní části Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, lze bez přehánění označit za filmovou událost letošního roku.


Nejen proto, že na prestižním filmovém festivalu v Cannes vyhrál hlavní cenu Zlatá palma a filmem roku je také podle zářijového verdiktu Mezinárodní federace filmových kritiků FIPRESCI, nejen pro své hvězdné obsazení a skvělé herecké výkony dospělých (Jessica Chastain, Brad Pitt, Sean Penn) i dětí (Hunter McCracken, Tye Sheridan, Laramie Eppler), ale především pro hloubku jeho poselství inspirovaného biblickou knihou Jób. Příběh vyprávěný Malickovým typicky pomalým, meditativním, obrazově snovým způsobem, u nás známým například z jeho slavného válečného filmu Tenká červená linie, umožňuje divákovi cítit, přemýšlet a náhle i osobně prožít přehlíženou mystiku velkolepé přírody a nejbližších lidských vztahů jako modlitbu.

Film uvádí citát z 38. kapitoly knihy Jób: „Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi…, zatímco jitřní hvězdy společně plesaly a všichni synové Boží propukli v hlahol?“ Stejně jako starověké biblické drama dává pak více než dvouhodinový snímek vnímavému divákovi prožít katarzi od dnešního mnohdy jalového řečnění o Bohu k živému, proměňujícímu, naslouchajícímu rozhovoru s Ním. A shodně se starozákonním opusem odpovídá i ve filmu nevystižitelný Tvůrce prostým otevřením zaslepených lidských očí pro ohromující zázrak stvoření a čisté krásy nebe, země a intimních vztahů, jichž je každý z nás součástí. V úžasu a dojetí náhle příchozímu dochází, že skutečným zdrojem, stromem života nejsou naše zábava, soběstřednost či ú-spěch, ale podivuhodná štědrá prostota Boží svatosti: „Bez lásky je život jen záblesk“.

Příběh Stromu života je skládán ze vzpomínek dospělého muže na své dětství a první kroky do světa dospělosti v prostředí texaského předměstí v padesátých letech minulého století. Divák je v divokém dospívání vzdorovitého chlapce svědkem jeho střetu s matčinou „cestou lásky“ i s výchovou autoritativního otce jako „cesty přírody“. Brutální vynoření zla a smrti v dětském světě vyvolá ty nejtěžší lidské otázky víry, podstaty života, adresované zde nikoli lidem, ale přímo Bohu. A Boží odpovědí na prokletí zla je ovšem vnitřní proměna, budoucí vzkříšení a nové stvoření. To vše ve velmi neobvyklém a velmi působivém, téměř výhradně pocitovém prolnutí příběhu a obrazu, srovnatelném snad jen s filmy Andreje Tarkovského nebo Stanleyho Kubricka, kladoucími na diváka podobný nárok intenzivního, zcela osobního zapojení. Prostředníkem při tom je úchvatná kamera Emmanuela Lubezkiho Morgensterna známého i ze spolupráce s Timem Burtonem nebo Martinem Scorsesem, a až neuvěřitelná práce pěti nejlepších hollywoodských střihačů.

Duchovní působivost filmu až k rozechvění umocňuje hudba od klasiků jako Berlioz, Brahms, Bach, Mozart nebo Smetana. Velkolepé obrazy z vesmíru, přírody, prehistorie i zaslíbené nové země jsou přitom tak průzračně čisté a přímočaré, že pro současného diváka jsou chvílemi až nesnesitelné. U tématu jako je toto, je však patos zcela na místě a zcela ve službách očistné katarze skryté v tomto filmu. Nepromarnit ji znamená, podobně jako v knize Jób, prostě utišit své nároky a konstrukce a otevřít se tomuto pozoruhodnému uměleckému dílu.

Tomáš Kábrt

(DVD by mělo přijít na trh v dubnu.)

[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]