Konal se po jedenapůlleté přestávce opět v Letním táboře Komenského v Bělči nad Orlicí ve dnech 27.–29. 10. Termín byl poněkud netradiční (ČT–SO), protože zahrnoval prodloužený víkend se státním svátkem.

Zvolené téma „Extremismus“ se ukázalo jako velmi živé a přitažlivé pro naprostou většinu účastníků, což se projevilo v rozsáhlých rozhovorech po přednáškách i mimo ně až do pozdních hodin.

První přednášku, resp. úvodní pojmoslovnou poznámku přednesl prof. dr. Jakub S. Trojan z ETF UK. Kriticky se zaměřil na dnes tak mediálně časté zaměňování pojmů“extremismus“ a „radikalismus“. Ukázal na to, že zatímco radikalismus směřuje k uchopení toho či onoho problému u jeho kořene (radix), extremismus je naopak jeho nejzazším a dočasným výhonkem (ne vždy špatným, ale někdy signalizujícím cosi nežádoucího ve vztahu ke kořenům). Tuto myšlenku znázornil na obrazu stromu.

Politolog Mgr. Jan Charvát z FSV UK a UJEP popsal světovou politickou scénu krajně pravicových stran a hnutí (nacionalisté, neofašisté, neonacisté) s ohledem na situaci u nás. Zaujala zejména jeho charakteristika hnutí skinheads. Upozornil, že to je velmi volné společenství různých skupin nezařazených mladých lidí, kteří hledají svou identitu v jednotném vnějším vzhledu, kultu svalů a agrese. Je to hnutí v podstatě nepolitické, vzniklé většinou z fandů pop-music, žádnou jednotnou ideologii nemá, vedle rasistických skupin existují i skupiny antirasistické (např. černoši v U.S.A.). Přednášející je v našem kontextu považuje v podstatě za méně nebezpečné než některá sdružení pravicových a nacionalistických intelektuálů.

Právnička Mgr. KIára Kalibová, předsedkyně občanského sdružení In iustitia, nám podala zasvěcený výklad o tom, jak složité až nemožné je v našem právním prostředí se svobodou projevu, sdružování a shromažďování vlastně cokoliv zakázat. Zákon např. sice umožňuje to či ono ohlášené shromáždění, ukáže-li se, že jeho účel je jiný než oznámený, na místě rozpustit, ale úřady včetně policejních složek k tomu sahají velmi nerady a policie na tyto případy nemá mnoho vyškolených příslušníků. Proto takové zásahy přicházejí většinou pozdě a často jsou málo profesionální. Rasistické motivy těch či oněch činů se velmi těžko dokazují. Přednášející zpestřila svůj výklad svých zkušeností jednání s policií (ve funkci důvěrnice jakési napadené dívky), kterému nechyběly prvky absurdity až černého humoru.

Socioložka dr. Jiřina Šiklová doplnila pak program svými zkušenostmi z některých romských komunit, ve večerní volné diskusi pak nám přiblížila výsledky experimentů amerických psychologů s umělým vyvoláním agresivního chování u jinak zcela mírných lidí. Debata se pak až do pozdních nočních hodin zabývala klasickou otázkou „unde malum“ (odkud zlo).

V sobotu se pak po krátké pobožnosti s promluvou Jana Hrudky na text Sk. 28, 1–6, vhodně navázanou na hlavní téma retreatu, konala valná hromada našeho sdružení, která schválila zprávu o činnosti a hospodaření za rok 2010 a beze změn potvrdila dosavadní složení výboru a revizní komise. Retreat byl hodnocen vesměs kladně. Všem organizátorům a také Kristýně Kvášové, jež se opět ujala během přednášek zabavení dětí (i psů), vřelý dík!

Ladislav Pokorný, OAY