YMCA musí zůstat tím, čím byla od počátku...

Po více než pěti letech odchází z funkce generálního sekretáře YMCA v ČR Štěpán Hejzlar. Prozatím drží jeden primát – je nejdéle působícím generálním sekretářem v novodobé historii české YMCA.


Co si myslíš, že se za dobu, po kterou jsi byl ve funkci generálního sekretáře, povedlo?
Asi po 2 až 3 letech jsem měl radost z toho, že se nám podařilo změnit pohled kolektivních členů na ústředí, které nemělo v dřívější době dobrou pověst. V poslední době se to ovšem opět mění, možná je to tím, že lidé potřebují mít „nepřítele“. Prostě už se ty nové tváře okoukaly a co teď s nimi?
Povedlo se zavést fungující systém komunikace, zprůhlednilo se naprosto účetnictví, ústředí pracuje profesionálně a standardně. Občas se sice stane chyba, ale kdo nic nedělá, nic nezkazí. Co mě mrzí je, že na takovéto chyby se dočkáváme pravidelně nepřiměřených reakcí, jak je ústředí hrozné, jak by se mělo rozpustit a podobně. Naopak důležitým věcem se pak věnuje času a energie mnohem méně. Zkrátka chybičky a omyly by se měly napravit a s pochopením odmlčet, protože nejvíce jistě mrzí autora samotného, skutečné problémy či průšvihy by se měly řešit důsledně.
Protože jsem ale po celou dobu tuto práci dělal jako službu na Božím díle, tak jsem všechny neopodstatněné útoky přecházel a říkal si, že nebudu situaci vyhrocovat nějakou obranou, která by stejně byla zbytečná.

Které body považuješ za důležité, aby se na nich dále pracovalo? Mám radost z toho, že vím, že i po mém odchodu může ústředí pracovat bez problémů dál, protože je jasně nastavený a zaběhaný systém činností. Nefunguje jako „hurá systém“, ale jako úřad, možná pro někoho šedivý, ale podle mého efektivní.
To, čemu bychom se měli nadále věnovat, je určitě projekt Rozvoje YMCA, bude potřeba, aby můj nástupce věnoval tomuto projektu velkou pozornost a trpělivě se pokoušel přitahovat k němu další. Je to pracné, musíš lidi obvolávat, slýchat, že nemají čas atd. atd. Přesto znovu volat, psát a tlačit to jak vagon s uhlím.

V čem vidíš největší potenciál YMCA?
V jejím původním poslání, to je určitě nejsilnější moment, který se osvědčuje i po 162 letech od založení YMCA. Problémem je, že toto poslání musí někdo nést, lidé se s ním musí ztotožnit. YMCA je, a to znovu opakuji, Boží dílo. Je to, jak Vojta říká, příležitost a za tu bychom měli být vděčni a využít ji. YMCA musí zůstat tím, čím byla od počátku.

Vidíš i nějaké slabiny YMCA?
Profesionalita lidí v YMCA, tím nemyslím, že by se měla YMCA vzdát svého dobrovolnického charakteru, ale spíše aby každý dobrovolník bral svou dobrovolnou práci profesionálním přístupem. Dobrovolník, který se k nějaké práci přihlásí, musí být někomu a především sobě zodpovědný. Nejde říkat, že jen zaměstnanci se musí úkolovat. Ti jistě a v první řadě, ale i dobrovolníci musí ze svých úkolů skládat účty. Samozřejmě, že pokud by si YMCA mohla dovolit více placených zaměstnanců, tak proti tomu nejsem, zvláště u větších kolektivních členů by to mohlo vést k dalšímu rozvoji činnosti. Nutné také je, aby zaměstnanec – sekretář, byl nejen profesionální pracovník, to je bez debat, ale i nadšený ymkař, to by mu mělo zůstat z jeho dobrovolnických časů a pokud dobrovolníkem nebyl, tak se rychle nadchnout.

A které aktivity považuješ za perspektivní pro YMCA konkrétně?
Tak teď se nebudu snažit vyhnout otázce, i když to tak bude možná vypadat. Geniální totiž na YMCA je, že je velmi pestrá a programové aktivity vycházejí z místních potřeb jednotlivých regionů. Tedy, pokud budou místní Ymky dostatečně vnímavé ke svému okolí, tak nemám strach, že by v této oblasti měla YMCA v budoucnu problém. Ale s jednou podmínkou, že tyto aktivity budou odpovídat cílům vyhlášeným ve strategickém plánu, tedy musí odpovídat duchu Ymky.

Na co si myslíš, že by bylo dobré, aby si YMCA dala pozor?
Neopustit křesťanský charakter! To je zásadní, ale ne samozřejmé, jak by se mohlo zdát. Za dobu, co jsem v YMCA, bylo podobných pokusů o posun YMCA směrem od křesťanství několik.
Na princip demokracie v YMCA. YMCA je demokratická od počátku a ymkaři si musí dát pozor, aby demokracie v Ymce nebyla porušena, ať už jejím zneužitím nebo neuznáním těch demokraticky přijatých rozhodnutí, které se někomu můžou nelíbit.

Co si z YMCA odnášíš?
To je mi otázka. Na tu by se slušelo odpovědět nějak vznešeně. Navíc neodcházím z YMCA, ale jenom končím v této funkci. Ale vážně. Jsem vděčný Pánu Bohu, že jsem v ní mohl strávit několik let a pracovat na jeho díle. To je to hlavní. No a pak taky to, že jsem se v ní setkal s bezvadnými lidmi, troufnu si říct, že jsem získal některé přátele a na druhou stranu jsem potkal lidi, které bych sice radši nepotkal, ale zase mě to přinutilo k pokoře a trpělivosti. Zní to možná vágně, ale pro mě právě ti posledně zmiňovaní byli důležití právě tím, že jsem se musel upozadit. I když jsem si tu a tam v tomto rozhovoru postěžoval, celkově jsem opravdu moc rád, že v YMCA jsem.

Za rozhovor děkuje Vojtěch Berger