... Ve dvanáctém století dal španělský filosof židovského původu Moses Ben Maimon tuto radu týkající se dobročinnosti: V dobročinnosti, která jest naší povinností, můžeme rozeznávati osm stupňů.

První a nejnižší stupeň jest dávati, ale neochotně a nerad. Takový dar dává ruka, nikoli však srdce. Druhý je dávati rád, ale ne úměrně k tísni trpícího. Třetí je dávati rád a úměrně, ale až když jsme o to požádáni. Čtvrtý je dávati rád, úměrně a ještě než jsme o to požádáni; ale dáti to chudákovi přímo do ruky, takže v něm vyvoláme trapný pocit zahanbení. Pátý je dávati tak, že obdarovaní znají svého dobrodince, on jich však nezná. Tak si počínali někteří naši předkové, když přivazovali peníze k cípům svých šatů, takže chudí si je mohli nepozorovaně vzíti. Šestý, ještě vyšší stupeň, je znáti ty, kterým prokazujeme dobrodinní, ale sami jim zůstati neznámi. Tak si počínali ti naši předkové, kteří dopravovali své dary chudým lidem do bytu, dbajíce o to, aby jejich vlastní osoby a jména zůstala neznáma. Sedmý je ještě záslužnější, totiž dávati tak, že dobrodinec nezná jmen obdarovaných a oni neznají jména jeho, jak to dělali naši dobročinní předkové v dobách, kdy jsme mívali chrám. Neboť v této posvátné budově bylo místo, zvané „Sín mlčenlivých“, kam dobří lidé tajně skládali dary podle popudu svého ušlechtilého srdce; a z toho se stejně tajně vydržovali chudí. Ale osmý a nejzáslužnější stupeň ze všech je předejíti almužnám tím, že zabráníme chudobě; totiž přispěti ku pomoci bližnímu, který jest v tísni, buď značným darem nebo dostatečnou peněžitou výpomocí, nebo tím, že ho dáme vyučit nějakému řemeslu nebo ho umístíme v obchodě, tak aby si mohl poctivě vydělávati na živobytí a nebyl nucen k hrozné alternativě, natahovat ruku po almužně. – To je nejvyšší stupeň a vrchol zlatého žebříku dobročinnosti. V době tohoto filosofa zahrnovaly se pod pojem dobročinnosti výhradně soukromé dary. V moderní době platí tím spíše jeho osmý bod. Dobročinnost se projevuje v sociálních řádech a poměrech, které závisí na vzájemném porozumění, spolupráci a dobré vůli. s.n. (Převzato z časopisu Tep pražské Ymky 4, 1932, 6, s. 7.), foto: Petr Chlápek