My lidští tvorové jsme přílišnou civilisací (technikou) dokonale odvyklí užívat svalstva a cvičit nervy. My se raději vozíme, sedíme nebo si zařizujeme byty s největším pohodlím a stále fysickou práci si nějak usnadňujeme. Většina si svého těla „nevšímá“, až teprve když nastane nějaká porucha voláme lékaře, který nás již donutí více si sebe všímat.

Na tuto poruchu nás nemusí vždy upozorniti lékař, může to býti i švadlena, která zjišťuje naše „rozměry“. Jsme-li kritičtí a chceme-li se vymknouti osudu, který nás dělá příliš línými a tlustými, pojmeme úmysl něco dělat. Sami jsme přišli na recept – něco dělat! P o h y b ! Nestěžujte si, že nemáte kam jíti – máme mnoho spolků, ale vy můžete cvičit i sami – několik jednoduchých gymnastických pohybů, rychlou procházku a plování po celý rok. Nutno jen tuto povinnost nějak organisovat a včlenit do denního a týdenního pořádku. Co nevyhnutelně vyžadujeme od tělesné práce, abychom měli z ní nějaký profit: 1. Bezvadné držení těla a formu ve všech pohybech; 2. pohyblivost; 3. zdravé fungování vnitřních částí, zažívání a dýchání; 4. zamezit znaky stárnutí: pomalost, nepohyblivost, tuk; 5. jarý duševní vztah: radost ze života a z pohybu, kladnou náladu. Tedy tělesná práce se stránky osobní hygieny nervů, mysli a těla vůbec. Zima je nejlepším časem připravit se na léto, ozdravit, zlepšit postavu a posílit celé tělo na výlety, sporty v létě a pod. Povinnost k osobnímu zdraví a štěstí vás z a v a z u j e pečovat tělesnou prací o sebe. Začněte ihned! M. Richter (Převzato z časopisu Tep pražské Ymky, 11, 1939, 4, s. 3.)