Malá úvaha o velikosti norských zavazadel a o hloubce česko-norského přátelství Srdce českého Tensingáře plesá při pohledu na čilé kontakty mezi norským a českým Tensingem. Skutečně, Česko se stalo oblíbenou destinací Tensingu Norway, či spíše Norové se stali oblíbenými hosty nás, domácích členů Tensingu. Dokládá to i jejich poslední návštěva, během které začátkem listopadu navštívili Orlovou, Frýdlant nad Ostravicí a Prahu. Jejich hlavním úkolem byla, jako obvykle, Tensingová „misie“, tedy propagace Tensingové myšlenky školními koncerty s cílem přilákat do TS nové mladé a nadšené tváře.

Norové v květnu výrazně pomohli Tensingu Praha, kam na první zkoušku po jejich koncertech přišly asi čtyři desítky teenagerů. Podobný cíl měla i listopadová výprava. Během léta se tým TS Norway vyměnil a své roční působení v něm zahájilo nových 29 lidí. Lídrem skupiny zůstala i pro další funkční období zkušená Tensingová vedoucí Ragnhild Aarseth. Jinak ale do České republiky přijely zcela nové tváře, a přivezly s sebou zcela nový hudební repertoár. Co se ale nezměnilo byla norská bezprostřednost a atraktivita, kterou se vyznačují koncerty Norů, a která se shledává s úspěchem kdekoli v Evropě bez ohledu na rozdílný jazyk či kulturu. Nezměnily se ani batohy, se kterými Norové vypadli z vlaku na pražském Hlavním nádraží, respektive jejich velikost. Ruksaky norských kolegů zaujaly pražské Tensingáře už při návštěvě norské skupiny v květnu. Průměrný batoh člena TS Norway je vysoký asi 1,70 metru, široký 0,7 metru a v plné polní vlečou Norové na zádech běžně takových třicet kilogramů. Na batohu mají ale zpravidla navěšeny různé kusy oblečení, peřiny či polštáře, zavazadlo tedy „nakyne“ do neuvěřitelných rozměrů. V ruce navíc často nesou koženou tašku s notebookem. Kdo by se však domníval, že norští Tensingáři jsou rozmazlení příslušníci bohatého severského národa, ten by se dopustil vážného omylu. Norové si své batohy nosí zásadně sami a to i na dlouhé vzdálenosti. Taxislužbu používají jen v případech nejvyšší nouze a se zavazadly cestují téměř výhradně linkovými spoji či městskou hromadnou dopravou. Zdánlivě nepotřebné věci, navíc v nadbytečném množství, s sebou Norové vozí proto, že svou zemi neopouštějí jen na několik dnů, ale většinou na několik měsíců. Za takových okolností lze snad jeden či dva polštářky v batohu stýskajícího si Nora či Norky omluvit. Zarážející a obdivuhodný zároveň je také fakt, že mezi tělesnou velikostí členů TS Norway a rozměry jejich batohů je nepřímá úměra. Nezasvěceného pozorovatele tak může šokovat pohled na miniaturní norskou dívku, která s elegantním úsměvem pluje po ulici vrhající několikametrový stín nikoli svůj, ale své batožiny. Poslední návštěva Norů sice například v Praze nebyla co do náboru nových členů Tensingu tak úspěšná jako ta předchozí, znovu ale připomněla, že mezi českou Tensingovou „vesničkou“ (viz článek o ČSTS festivale v Ostravě) a kolébkou Tensingu v dalekém Norsku je stále pevné pouto. Vojtěch Berger Tensing Praha _____________________________ Přikládáme zároveň část původní reportáže TS Norway o pobytu v Frýdlantu nad Ostravicí a v Orlové: Stod opp.06:30 Dusja. Slutta aa fryse. Drog til Ostrawa. Hodde „gospel workshop“ paa ein kirkemusikkfestival der. Saag konsert paa festivalen. Bl.a: Tsjekkias svar paa Phoebe. Ho sang om ei strompebukse, om ei fluge som holdt paaaa do, om to personar som mottest i ein sykkelbutikk og gjekk ut i parken og deretter heim til jenta og leika med barbie, men dei mista barbiedokka...osb, og sist men ikkje minst om ein sommerfugl. Ho kunne tre grep paa gitaren. Ho fekk staaande applaus. Drog derifra saa fort som mulig. Fant ein restaurant. Tok bussen tilbake til Orlova. Begznte aa fryse.