Občas na tábořiště na Vlčici dojede zbloudilý cyklista. Cesta tam však končí, on chvíli zmateně kouká a neví, kam jet dál. Ti cyklisté, kterým se to stalo v prvních dvou týdnech letošních prázdnin, byli zmateni ještě více. Přijeli totiž do mušketýrského řádu Zlatého kříže.


Vlčice 1. – 14.7.2005. Po place chodili mušketýři ve vysokých botách, s kordem u pasu, na hlavě velký širák s pštrosím pérem. Mezi nimi pobíhaly děti, které se postupně učily šermovat, jezdit na koni, ovládat jízdu na kanoi a také jak se chovat jako správný francouzský mušketýr – tedy podat dámě ruku, ale i vyzvat soupeře na souboj. Letos jsme se při vymýšlení táborové hry inspirovali dobou kardinála Richellieu a aby to nebylo tak jednoduché, také detektivními příběhy.

Děti byly žadateli o přijetí do mušketýrského řádu, jenže hned první den, kdy začaly trénovat, kdosi zabil řádového představeného Louise Tolouse. Po celou dobu tábora tak vyšetřovaly vraždu, hledaly indicie, vymýšlely nejlepší možný další postup, až se jim konečně podařilo vraha odhalit.

Tehdy však děti zjistily, že vše bylo „jen jako“, Louise Tolouse se opět objevil mezi živými a poděkoval dětem za správné rozřešení případu. Za jejich schopnosti při odhalování zločinu, ale i za úspěšné zvládnutí všech dílčích zkoušek, je odměnil přijetím do řádu Zlatého kříže.

Po 14 dnech plných her a dobrodružství se tak zpět domů vracelo 28 nových mušketýrů, několik příjemně znavených vedoucích a jedno kotě, které jsme našli opuštěné v lese. Jen nevím, co za táborovou hru vymyslíme na příští rok. Asi by to chtělo nějakou optimističtější, protože na konci tábora mi Verunka řekla: „Ty, Hélo, bylo to moc hezký, ale takový trochu děsivý, ty vraždy, ne?“ Tak uvidíme…

Helga Černá

__________________________

Tábořiště „Vlčice“ patří k tradičním táborovým základnám YMCA již z předválečných dob. Nachází se na břehu Staňkovského rybníka a je ve správě YMCA Jindřichův Hradec.