Tallinn 22.-27.9.2004 Do dalekého Estonska se na konci měsíce září vypravilo přes třicet mladých Ymkařů - TenSingářů z celé Evropy. Co tam prováděli, zjišťoval redaktor Proteinu Štěpán Černý.

Práce v TenSingu i YMCA má mnoho úrovní. Místní sdružení jsou koordinována na národní úrovni ústřední YMCA, v českém případě YMCA v ČR. Stejně tak TenSing má koordinační Český výbor TenSingu. Ale nebyla by to největší mládežnická organizace, kdyby neměla i koordinační centra na evropské úrovni. V případě YMCA je jím Evropská aliance YMCA (EAY), evropský TenSing pak má svoji Evropskou TenSingovou skupinu (ETS). Tato se schází jednou do roka, zpravidla se střídá v roli hostitele tohoto setkání západní a východní polovina Evropy. Naposledy se odehrála v Kodani, v příštím roce se uskuteční v Kyjevě na Ukrajině. Aby se ale vedoucí TenSingu z jednotlivých zemí mezi sebou znali i mimo tato setkání, uspořádal se letos první ročník semináře Leaders Reloaded, který měl za cíl především „nabít“ vedoucí novou inspirací pro práci v TS, krom toho i umožnit, aby mezi sebou navázali osobní přátelství a ta jim pomohla v budoucnu. Premiérový ročník semináře se odehrál v Estonsku, u města Klooga, které leží cca 40 km od Tallinu. Z ČR se jej krom mne zúčastnil i Miki Erdinger jako jeden z přípravného teamu, dále pak Jirka Folta s TS Frýdlant a Jana Macková, správce tréninkového centra EAY v Litomyšli. Další účastníci, kterých bylo dohromady přes 30, pocházeli např. z Norska, Slovenska, Německa či Velké Británie, početnou delegaci mělo i Bělorusko a Rusko, pozvání přijali dva TenSingáři z Faerských ostrovů a nemohli chybět ani zástupci nedaleké Litvy a hostitelského Estonska. Skupina byla takto velmi pestrá a nedalo se říct, že by jedna národnost převažovala nad ostatními. Musím říct, že nejen já, ale jistě i mnozí další před začátkem semináře nevěděli, co od Estonska čekat. Přeci jen, bývalá sovětská republika, tak daleko na Východě a na Severu, navíc její obyvatelé ani nejsou Slované. Po přečtení článku o YMCA Estonsko v předminulém Proteinu se mé obavy rychle rozptýlily a do Estonska jsem se těšil jako do moderní země, která v ničem nepokulhává za Západem, neřkuli za ČR. A nebyl jsem zklamán. Moderní letiště, na kterém jsme přistáli, mobilní telefony v každé ruce, internetové bezdrátové připojení Wi-Fi v restauracích a na poštách, obyvatelé, jimž je angličtina téměř druhým rodným jazykem. Mimoto i sympatické tváře v ulicích a pěkně upravené historické centrum Tallinnu, města, jehož historie sahá do stejné doby, jako ta pražská. Zkrátka, pokud nemáte příští léto co dělat, navštivte Estonsko. A navíc je tam pro Čechy i v zásadě levně. Celý seminář se konal v přímořském kempu u řečené Kloogy, v rozkošných chatkách, pár minut od pláže, ve stínu borovic… Aspoň tak to líčil propagační leták, který každý účastník obdržel elektronickou poštou. Ne že by skutečnost pokulhávala za očekáváním, jen písek, který se po několika hodinách dostal do posledního záhybu šatstva, a studený vítr, který foukal od moře a nutil nás vyhledávat přístřešek teplých kapucí a svetrů, mohl být v letáku rovněž uveden. Čímž ovšem nechci říct, že by se mi v kempu nelíbilo. Program akce byl koncipován tak, aby se každému dostalo do sytosti toho, co od semináře očekával. Proto byla vždy jedna z polovin dne vyhrazena „práci“, která spočívala především ve workshopech či diskusních skupinách, které řešily problémy pro TS nikoliv nepodstatné, jakými je např. „které K TenSingu má převažovat“, „je TS pro každého?“, „důležité vlastnosti TS vedoucího“ aj. Krom toho se tento čas dal využít i ke sportům či jiné družné zábavě. Druhá polovina dne pak spočívala v ryze odpočinkové činnosti, jako byla např. návštěva sauny, hry, které měly za cíl nabít vedoucí novou inspirací pro další roky v TS, nebo výlet do Tallinnu. Ten byl pojat velice akčně, neboť vyprávění průvodce bylo často doplněno i scénkou, která se jakoby náhodně odehrála v průvodcově okolí. Proto, když hovořil o mýtickém hrdinovi, který spadl při stavbě kostela z věže, opravdu se dotyčný zřítil z nebes. Celá vycházka to tohoto krásného města tak rovněž sloužila k odpočinku vedoucích. Zajímavým zpestřením byla návštěva Výkonného výboru ETS, v originále ETS Executives, kteřížto lidé všechny přítomné uvedli do role, kterou tato skupina hraje v koordinaci aktivit TS na mezinárodní úrovni. Zároveň jsme s potěšením přijali zprávu, že v roce 2006 se bude konat v Dánsku Evropský TenSingový festival, toho jména pátý. Pamětníci festivalu v Litomyšli, který byl posledním z evropských ryze TS festivalů, jistě přiznají, že takováto veleakce, kterou navštíví přes dva tisíce lidí, je neopakovatelný zážitek, kterému se může rovnat snad jen Y-EVENT v Praze na Letné v loňském roce. Proto na něj již takto dopředu zvu. Zároveň je to další impuls, proč v TS vytrvat ještě dva roky. Večerní programy, jako na každé správné YMCA i TS akci, byly zaměřeny především na zábavu, ale i poznání sebe sama a ostatních. Na programu tak bylo promítání filmů i večer „Národního bufetu“, kdy každý jeden národ představil sebe prostřednictvím národního jídla či nápoje. Nebyli by to Češi, aby aspoň symbolicky nepohostili ostatní tekutým zlatem. Další večerní program byla např. „Intercultural Game“, která nám pomohla bojovat s xenofobií v nás a naučila nás chápat jiné kultury. Poslední večer byl pak věnován Bye Bye Party, kdy zahrála estonská rocková kapela a dovedla všechny ve var v irském rytmu. Ymkař musí jet až do Estonska, aby uslyšel pravou keltskou muziku. Duchovní potrava, to je to důležité, co potřebuje každý TS vedoucí, a náležitého množství se nám jí dostalo i na tomto semináři. Duchovní vedoucí Volker ze SRN využil při svých zamyšleních dataprojektor a vtipné krátké komiksy, a tak učinil ranní i večerní „stiška“ pravým kořením dne. Některé z jeho nápadů jistě čeští ST vedoucí využijí ve svých skupinách, proto se těšte. Tsgáři z Prahy a Frýdlantu! Ale všemu je někdy konec a i tento seminář nebyl nekonečný. V pondělí ráno jsme si sbalili kufry a vydali se na cestu na letiště či nádraží. Sice nás mrzčlo, že se musíme upustit, protože mezi námi vzniklo to, čemu se říká „príma parta“, ale slíbili jsme si, že zůstaneme v kontaktu, což se snažíme dodržet. Přátelství uzavřená na TS akcích, trvají přeci déle než ta „obyčejná“. Jak mám shrnout první ročník semináře Leaders Reloaded? Má cenu jet až do daleké země a tam se několik dní veselit s dalšími cizinci, abychom pak zase odjeli a celý rok (a mnohdy i déle) se již nevidět? Jedna TS vedoucí z Čech se mě zeptala, k čemu mi to vůbec bylo, letět za drahý peníz do dálky a tam jen tak být, co to mně a dalším dalo? Odpověď je nasnadě: nejen, že jsem načerpal nové nápady a hlavně se „nabil“ (viz. Motto Get Reloaded- „Nabijte se“), ale hlavně jsem získal to nejcennější: lidské vztahy a kontakty na lidi, kteří dělají to samé, co mnohý z nás vedoucích, ač mluví jinou řečí, platí jinou měnou a dodržují jiné zákony. A tyto se mohou hned zhodnotit a prospět celé TS skupině: např. hned na listopad je plánována návštěva TS Estonsko do ČR a někdy na jaře očekává TS Praha několik školních koncertů TS z Drážďan. Nebýt tohoto semináře, nikoho by ani nenapadlo o podobné „družbě“ uvažovat a TS by byl ochuzen o mnohé zajímavé věci. A tak doporučuji všem, ať se na příští ročník také přihlásí a užijí to, co jsem užil já, Jirka, Miki, Jana, Vemund (Norsko), Patrick (SRN), Andreus (Litva), Alexej (Rusko), Tore (Anglie) či Marili (Estonsko). /Štěpán Černý, TS Praha/