Otcova návštěva Rozhovor dvou patnáctiletých kamarádek.

No normálně, přijel v tom svým kabátě, podal mi ruku a řekl: “Dobrý den. Jejda- teď se zarazil, jo.Já fakt nevím, jestli vypadám tak blbě nebo co. A pak tak nejistě- Vy budete asi moje dcera, že? On bydlí někde u Českých Budějovic.” “To ti vlastní otec vyká?” “No minule mi ještě nevykal, říkala máma, prý je vidět, že sem za ty dva roky dospěla.” “To tam bydlí sám v těch Budějicích?” “Ne s nějakým Pavlem. Oba stejní. Kamarádi z “mokrý čtvrti”. S ním by žádná ženská nevydržela.” “On prostě takhle jen normálně přijel na návštěvu?!” “Jo on takhle jednou ze dva roky jezdí. Jen nemůže bejt doma ten novej matčin. By matku přizabil.” “Ty jo, to je síla. To u nás je to v pohodě. Matka je taky rozvedená. Ale otec nejezdí.” /Kristýna Žárská/