O interperetaci národních hrdinů v YMCA text: Jiří Měska, Praha 26.2.2003

Na posledním zasedání ústředního výboru YMCA v ČR, orgánu s ošklivým názvem a velikými pravomocemi, proběhla poněkud zmatená diskuze o interpretaci postavy Jánošíka. Jánošík bohatým bral a chudým dával. To ví v zemích bývalého Československa každé malé dítě. Když povyroste, pochopí, že za normálních okolností je Jánošík obyčejný zloděj, a pouze za velmi výjimečných poměrů se může stát národním hrdinou. Skupina bývalých spoluvlastníků společnosti Palác YMCA, s.r.o na konci minulého roku odprodala své podíly YMCA v ČR za 1.250.000,- korun českých. A to v rozporu s řadou deklarací, podle kterých je Palác YMCA, s.r.o služebná organizace YMCA v ČR a společníci chápou svoji práci jako nezištnou službu pro YMCA. Morálně i ekonomicky pro YMCA v ČR ve svém důsledku jistě nepříjemná věc, ale společníci - fyzické osoby nechtěli v minulém roce o jiném než obchodním pohledu na věc jednat. Jako zástupci YMCA v ČR na těchto jednáních jsme měli velmi malý manévrovací prostor a jestliže jsme chtěli vleklou krizi v YMCA koncepčně vyřešit, museli jsme přistoupit na podmínky společníků. Proč jsme měli v rukou tak málo karet, je otázka jiná, a ještě se k ní vrátím. Na co jsem chtěl poukázat a co mohu jen velmi těžko nekomentovat, je skutečnost, že na jednání ústředního výboru v Brně v únoru tohoto roku padl návrh, aby se do zápisu jednání uvedlo, že bývalá ředitelka a jednatelka Palác YMCA, s.r.o. Jana Vohralíková darovala část svého podílu z prodané společnosti na blíže neurčené projekty YMCA a část na stavbu kostela. Je náš grantový systém v YMCA tak nespravedlivý, že se musí na scéně objevit postava Jánošíka, aby zmírnila do nebe volající bezpráví? Nebo šlo pouze o zakoupení odpustků? Tomu by nasvědčovalo, že předkladatel návrhu pan Pavlas žádal současně o tlustou čáru za celou záležitostí. Pro mne je odpustek pouze přidaná hodnota k pokání. Tlustá čára se dělá za problémy, které patří do učebnice dějepisu a nelze ji použít jako obinadlo na hnisající rány. Pro Vás, kteří se v této kauze neorientujete a vzhledem k častým dezinterpretacím vztahů mezi YMCA v ČR a Palác YMCA, s.r.o, uvádím na závěr příspěvku přehled hlavních změn a jejich aktérů ve vztahu mezi těmito právními subjekty dle materiálů nalezených v archivu YMCA v ČR. Sám jsem se stal svědkem událostí až v druhé polovině roku 2001 a v roce 2002 jsem se zúčastnil jak práce komise YMCA v ČR, která v minulém roce vypracovávala materiály pro jednání ústředního výboru, tak i jednání se společníky. Jádrem problému ve vztahu mezi oběma subjekty bylo zafixování managementu ve společnosti Palác YMCA, s.r.o. Většinový majitel neměl díky změnám ve způsobu hlasování žádnou možnost ovlivnit řízení společnosti. Především nebylo možno odvolat stávajícího jednatele společnosti Janu Vohralíkovou, která byla současně jedním z minoritních vlastníků. Patová situace se plně projevila v okamžiku, kdy se rozešly zájmy většinového vlastníka a zájmy minoritních vlastníků, resp. managementu společnosti. Vlastní krizi na počátku roku 2002 vyhrotil požadavek společníků na snížení nájemného o 250 000,- měsíčně v neprospěch YMCA v ČR. Nechat tento stav do roku 2007, kdy měla vypršet smlouva z roku 1997, bylo pro YMCA neúnosné riziko. Jednostranné přijetí požadavku na snížení nájemného v roce 2002 ze strany YMCA v ČR nebylo společníky a vedení Palác YMCA, s.r.o kompenzováno snahou ke snížení nákladů. Na jednání společníků byly požadavky YMCA v ČR systematicky shazovány ze stolu. Hrozilo nebezpečí, že i v následujících letech budou problémy společnosti řešeny na úkor YMCA v ČR. Jednání ústředního výboru se dotklo z hlediska občanského možná ještě zásadnější otázky, kterou je legitimita orgánů YMCA. I tady máme hrdinné vzory, jako je například Robin Hood v Anglii. Tam, kde právo a spravedlnost jsou utlačovány nad únosnou mez, přicházejí hrdinové, kteří je berou do vlastních rukou. Jako děti příběhy těchto hrdinů hltáme, když dospějeme, asi pochopíme, že tato cesta přináší nejspíše krev a slzy, určitě pak emoce a nejistotu. Ale k naší nedávné historii. V průběhu let 2000-2001 došlo ve vztahu mezi YMCA v ČR a Palác YMCA, s.r.o k několika změnám, které byly z nedostatku transparentnosti v YMCA často opředeny více legendami než jasnou právní interpretací. Nejprve YMCA v ČR ztrácí majetkovou majoritu v Palác YMCA, s.r.o, neztrácí však hlasovací majoritu, to ale téměř nikdo v YMCA neví. V dalším kroku získává YMCA v ČR majetkovou majoritu za cenu hlasovací majority. K neprůhlednosti situace jistě přispívá skutečnost, že v době ztráty majority jsou personálně propojeny funkce generálního sekretáře na straně YMCA v ČR a jednatele na straně Palác YMCA, s.r.o. Obě zastává Jana Vohralíková. K odvážnému kroku souhlasu se ztrátou majority se rozhodl tehdejší předseda YMCA Jaromír Čašek, aniž by tuto tak závažnou věc předložil ke schválení kompetentním orgánům v YMCA, navíc evidentně v rozporu se zájmy sdružení, které zastupoval. Těmito kroky byly rozdány karty pro „obchodní jednání“ v minulém roce, které bylo odstartováno požadavkem na snížení nájmu ze strany Palác YMCA, s.r.o a které vyústilo vykoupením podílů za výše zmíněných podmínek. K tomu je třeba pouze dodat, že firma byla na Silvestra minulého roku předána oproštěná od všech klíčových pracovníků, s přetrženou kontinuitou a s deklarací „nepřátelského převzetí“. Tolik nedávná historie. Jak jí ale rozumět? Na zasedání posledního ústředního výboru se objevuje kopie dokumentu – smlouva mezi pěti fyzickými osobami, Janou Vohralíkovou, Michalem Franklem, Karolem Böhmem, Zdeňkem Josefusem a Janou Podroužkovou, kde se navzájem zavazují dbát nad křesťanským posláním YMCA a teprve v okamžiku, kdy YMCA bude dostatečně zralá a křesťanská ji vrátit majoritní podíl ve společnosti Palác YMCA, s.r.o. Není bez zajímavosti, že paní Podroužková je pouze běžný člen, pan Josefus vůbec není členem YMCA. Máme zde hrdinou pětici, která neváhala vzít věci do svých rukou a sejmout tak zodpovědnost z legitimních zástupců YMCA v ČR. Bylo snad porušováno právo? Byla potlačována spravedlnost? O ničem jsem neslyšel. Nevím tedy, čemu zabránili, vím jenom, že se neubránili pokušení odejít s naditou peněženkou. Pro mne je však podstatné, že nepřijali legitimitu volených orgánů YMCA a pokusili se nestandardními prostředky prosazovat svůj vliv v YMCA. To nelze tolerovat, pokud chceme zůstat demokratickou organizací v demokratické zemí a v tomto duchu vést mládež. Proto jsem hlasoval pro jejich vyloučení jako činných členů YMCA v ČR.