O novoročních předsevzetích

Také si dáváte na Nový rok předsevzetí? A také je nakonec neplníte? Jsou tedy vůbec k něčemu dobrá? Na takové otázky se snažili lidé najít odpověď snad každý rok. V časopise ymkařských chlapců Krb z ledna 1933 autor píše:

"Potkal jsem v životě spoustu lidí, kteří činili nejkrásnější předsevzetí, počít nový život od Nového roku. Zprvu jsem měl dojem, že je to tajemný a mocný den, který dovede měnit zvyky, povahy a osobnosti na základě učiněného předsevzetí a mocné vůle hřešících. Pokoušel jsem se sám využít tajemné jeho síly, ale poznal jsem, že neměl na mně o nic větší vliv, než kterýkoliv jiný den. A přece! Donutil mě alespoň k přemýšlení o mých slabostech a možnostech, o příležitostech a povinnostech - vzrušil mé svědomí, aby lépe a účinněji kontrolovalo mé jednání.”

Bude určitě dobré, když začneme přemýšlet. Pak se ale dostaneme k věcem, které nás moc nepotěší:
"Bude to Vaše svědomí, které se Vás zeptá: Jak jsi využil příležitosti k sebezdokonalení? Jak jsi byl prospěšný svému okolí? Jak jsi pomáhal odstraňovat zlo, bídu a hlad? Jak jsi se choval ke svým bližním? Byl jsi vůdcem, nebo jen částí davu? Byl jsi bytostí, která rozsévala radost a útěchu, nebo bytost, které bude jen ve zlém vzpomínáno? Byl jsi dobrým příkladem?”

Mnozí z nás to asi vyřeší tímto způsobem: no dobře, to svědomí mně krapet hryže, ale dám si teď pár novoročních předsevzetí, a je to. Po Novém roce začnu nový život…

Nečekejte vždycky na Nový rok. Jestli chcete “někdy po Novém roce” něco udělat, udělejte to teď. Jestli chcete začít nový život, žijte ho teď. Přeji vám, ať si nemusíte dávat příští Nový rok stejná předsevzetí jako letos.

Jana Procházková