Ve dnech 21. – 24. listopadu 2002 jsem se zúčastnil jako zástupce za ČR, reprezentující naši ymku, evropského semináře s názvem „Youth in the face of Enlargement and the future of Europe” („Mládež vstříc rozšiřování Evropy a budoucnost Evropy“), který se konal ve Španělsku, v městečku San Lorenzo de el Escorial, ležící zhruba 45 km severozápadně od Madridu.

Seminář pořádala Španělská rada mládeže (Consejo de la Juventud Espaňa) ve spolupráci s orgány EU ve Španělsku. Seminář se konal ve středisku EU, tzv. Euroforu. Zastoupení na semináři bylo skutečně velmi rozsáhlé: z členských zemí EU byl pozván vždy jeden reprezentant, z kandidátských zemí 2 zástupci, a ze samotného Španělska zhruba 13 účastníků z různých mládežnických organizací. Nebyla to tedy akce čistě „ymkařská“, nýbrž sešlost různorodých mládežnických organizací celé Evropy. (Např. The Legal Information Centre for Human Rights – Estonia, The Young Liberals of Lituania, Youth Center for dialogue among Civilizations, ZREZESZENIE studetow, Yois Europe - Youth for Internagerational Justice and Sustinability, AEGEE – ANKARA, Labour Youth Forum – Malta, Central Union of Local and Regional Youth Council of Greece, Intercultura - Portugal, atp…). Letenky, ubytování a strava byly hrazeny všem účastníkům z rozpočtu fondu EU. Druhý zástupce z České republiky byl z informačního centra mládeže Tábor. Druhý a poslední účastník z ymky byla Maria Nordberg z YMCA Finland. (Díky našemu vzájemnému ymkařství jsme setrvali v družném rozhovoru, žel do chvíle, kdy se mě Maria zeptala, zdali se uvidíme příští rok na YMCA Europe Festival – určitě přijede! Bohužel jsem jí musel říct, že se asi nesetkáme, poněvadž tak absurdně stanovená cena vstupenky /260 - 280/ mi neumožní se festivalu ve své domácí zemi zúčastnit. Docela jí to zaskočilo, ale byla taktní a nechtěla mě uvést před reprezentanty jiných mládežnický organizací z celé Evropy do trapné situace). Cílem konference bylo poskytnout účastníkům obraz současné situace v Evropě ve vztahu k rozšíření Evropského společenství o kandidátské země, výměna názorů mezi jednotlivými státy, možnost konzultací evropské problematiky s mnohými lektory ze španělských univerzit, dosáhnutí určitých stanovisek na tématických workshopech (sociální problematika, ekonomické situace, atd…). Program začínal vždy ráno (po výborné snídani) o půl desáté některou z přednášek. Zhruba kolem druhé hodiny odpoledne byl oběd, krátké volno a potom následovaly workshopy ve skupinkách, které běžely někdy až do 21 hodiny. Pak byla večeře – trvající zhruba 90 minut. Závěry z workshopů byly odprezentovány poslední dopoledne v konferenčním sále všem posluchačům. Na konci semináře byl každému účastníku předán certifikát o absolvování celého semináře. Ačkoliv byly dopolední přednášky na různá témata, měli podle mého úsudky španělští lektoři téměř všechny přednášky ne velmi všeobecné úrovni. Očekával bych více faktů, eko-nomických a jiných ukazatelů, výsledky některých studií a možná i více vlastní názor přednášejícího. Až na menší výjimky na mě přednášky působily dojmem opakování frází a nepříliš osobitým výkladem. Večerní workshopy již byly mnohem hlubší a i pracovní atmosféra ve skupinách byla uvolněnější. Velmi efektivně působilo i to, že v jedné skupině bylo vždy zastoupení z členských i kandidátských zemí. Za Českou republiku jsme mnohokrát poukázali např. na restrikce, které by ČR čekaly po jejím přijetí (omezení volného pohybu prac. sil, zemědělské dotace, doprava…), ovšem některým jiným kandidátským zemím tyto restrikce nehrozí. Zajímavé bylo porovnat problémy naše či Slovenské republiky, jako jsou např. ekonomická kritéria, dokončení privatizace bank. sektoru, nezávislost soudů, atp. s problémy např. Malty, kde jim do vstupu do EU brání pro změnu veliká, rozšiřující se skládka odpadu, zabírající velkou část na tak malém ostrově. Každopádně, až na malé problémy (málem nám ujel vlak na letiště), které byly způsobeny španělským „pohodovým přístupem“, byla celá akce docela vydařená a velice dobře zorganizovaná. /Martin Bílek, YMCA Olomouc/