aneb jako by se nic nezměnilo…

V roce 1926 proběhl ve finských Helsinkách světový sjezd YMCA. Sjezd se zabýval tématy jako: „Nové ideály mládeže v dnešním světě a poselství Kristovo“, „Rozpory svědomí u dnešní mládeže“, „Pramen a síla křesťanského života“, „Úkol YMCA v dnešním světě“. Zúčastnilo se jej 1280 delegátů ze 48 zemí. Ze zprávy českých delegátů (napsanou ve formě otázek a odpovědí) vybírám:

1. Co pokládáte, se zřetelem na konferenci v Helsinkách, za hlavní službu, kterou může vaše YMCA prokázati hochům a mladíkům u vás?
Odpověď naše není nová. Pokládáme volné hodiny a dobu zahálky za krajně nebezpečné mravně i nábožensky, jestliže nejsou vyplněny způsobem slušným a kontrolovatelným. … Největší službou, kterou může YMCA prokázati naší mládeži, je příjemné, mravné a vzdělávající vyplnění jejího volného času. Proto klademe takový důraz na to, aby právě mladíci jinak zanedbávání byli prací Ymky dotčeni a aby naše práce se konala v domech plně a všestranně zařízených. …

2. Které rysy v práci Ymky jsou pro ni specifické a znamenají hodnotu, jíž se nesmíme vzdáti?
Vytýkáme (ve smyslu před závorku, tedy „vyzvedáme“, pozn. aut.), že křesťanství Ymkou hlásané je náboženství při vší vážnosti jasné a dokonce radostné. Dále, že YMCA se nesmí vzdáti všestranného rázu svého programu, že má dále pracovati k mezinárodnímu sblížení, k přemožení nenávistného šovinismu, k míru. Konečně s velmi vážíme i výchovy k službě, která se v ní pěstuje.

3. Co by se dalo v Helsinkách a po nich učiniti pro podporování družnosti mezi hochy a mladíky po všem světě?
V naší, zemi jest veliká touha po možnosti levného cestování v cizině, zejména v zemích západních, značná poptávka vznikla po anglických táborech letních. Vše, co se může v He1sinkách ujednati pro usnadnění výměny hochů, posílání hochů do ciziny atd., bude nám velmi vítáno.

4. Co může vaše sdružení učiniti pro podporování spolupráce mezi sdruženími jednotlivých zemí, aby se světový svaz stal živou skutečností?
Vychováváme svá silnější sdružení k tomu, aby podporovala, dle možnosti i hmotně, Ymky v slovanských zemích na Balkáně.

5. Co musí YMCA, vědoma své zodpovědnosti, činiti, aby šířila křesťanství doma i v cizině?
Jest především zapotřebí ukázati, že dovede své křesťanství žíti. To jest nejúčinnější způsob, jak jí zjednáme vážnost a účinnost. Svět čeká na takové důkazy a kde jsou takoví lidé, ctí je.

....................................................................................

Z téhož čísla:

Em. Rádl: Ideový základ a úkoly studentského hnutí.
Všelikých spolků studentských, politických, národních, církevních, odborných, sociálních máme nadbytek. Obrodné hnutí může míti svůj smysl jen jako organisace náboženská t.j. křesťanská, které u nás jinak není. Je tu východisko zcela nové v našich poměrech a proto nelze se pro takovýto program nadíti valné podpory ani u politických stran, ani u církví, ani u jiných zájmových skupin, Jest zapotřebí předem dokázati potřebnost takto pojaté organisace, která celé své jednání postaví na základ křesťanský, t.j. nechávajíc politiku, církevnictví, vlastenectví jiným, bude navazovati upřímně a kriticky na základy našeho života, t.j. na učení Ježíšovo; na pravý obsah naší minulosti, t.j. na učení Husovo a Chelčického; bude odvozovati odtud mravní postuláty pro dnešní dobu, snažíc se reformovati společnost mravně. Dokázati potřebnost tohoto programu jest úkolem Obrodného hnutí. Program tento odpovídá duchu doby; budoucnost bude jednou vděčna těm, kteří si troufali klásti pro něj základy dnes. Každá nová věc jest s počátku těžká; není to však krásné, býti průkopníkem nových ideálů?

....................................................................................

Nic se nemění? Byla tehdy YMCA tak napřed? Jak je na tom YMCA dnes?

J. V. Hynek