03/2018

TSCZ 2018

Vydáno dne 09. 10. 2018 (77 přečtení)

Letos jsme s tensingovým táborem byli na festivale v Norsku


Heč! A vy se jistě ptáte, jak je to možné. Tento rok byl totiž norský YMCA festival Spekter spojený s Evropským tensingovým festivalem, který se organizuje jednou za pět let. Přijíždí na něj skupiny z celého světa a letošní TSCZ na něm nesmělo chybět. Takže jsme v podkrkonošském městečku Hostinné připravili program a vyrazili jsme autobusem na sever, konkrétně na ostrov Kalvoya u Osla, kde se Spekter konal. A vy se jistě ptáte, jak jsme se měli. Stručně to popsat nejde, takže radši předkládáme výběr sedmi nej letošního TSCZ.


Nejrychleji secvičený program
Jelikož samotný tensingový tábor v Hostinném u Vrchlabí trval pouhý týden, soustředili jsme se především na nacvičování programu norského koncertu. Kapela pilně zkoušela, sbor se učil jednu píseň za druhou, ranní rozcvička byla záminkou pro nacvičování megatance a workshopy pracovaly na acapellovém sboru, minitanci a dramatickém stompu. Výčet vypadá komplikovaně, ale nakonec jsme to zvládli s přehledem. Dokonce se koncertní program stihli naučit i lidé z Bělče, kteří se k TSCZ přidali ve Vrchlabí den před odjezdem do Norska. Tým vedoucích si zaslouží klobouček dolů za trpělivost a výborný time management.

Nejtajemnější syn lorda Salisburyho
Ačkoli jsme se v Hostinném zdrželi jen sedm dní a většinu času jsme trávili pilováním koncertního vystoupení, volnočasový program byl také velmi propracovaný a rafinovaný. Kdo by si například pomyslel, že skvělá televizní záležitost našeho mládí Bludiště znovu ožije a my v něm budeme soutěžit o zlatého bludišťáka? Noční lupičská hra v nás zase probudila strach o týmovou vlajku, která mohla být každou minutou ukradena podlým členem jiného týmu. Lucinko, ještě jsme ti neodpustili tu zbabělou krádež a to, jak jsi potom s vlajkou vítězoslavně uháněla loukou k vašemu stanovišti, to byl vrchol drzosti!

Stihli jsme všechny povinné letní aktivity, jako je koupání v řece spojené s nekontrolovanou konzumací zmrzlin a nanuků. Neodpustili jsme si ani karnevalovou párty a detektivní večer, během něhož každý tensingář dostal určitou roli, do které se měl stylizovat. Sofistikovaná zápletka se točila okolo nejasností v poslední vůli zesnulého lorda Salisburyho. Sherlock Holmes, Hercule Poirot a spol. měli tentokrát za úkol usvědčit proradné příbuzné z falšování závěti a vypátrat totožnost ztraceného syna a pravého dědice Salisburyho rozsáhlého majetku. Spoiler: Záhadným synem byl komorník. Udělujeme tedy další klobouček dolů vedoucím za kreativitu a fištróna.

Nejhlasitější víkend
Porciunkule. Zvláštní slovo, co? Tipněte si, co to znamená. Nápověda: Nejedná se o soutěž v porcování masa ani o festival hry na ukulele. Hostinné je za úplně normálních okolností velmi poklidná a pohostinná obec, jenže to neplatí pro první srpnový víkend, kdy městečko ožije každoroční slavností, která má ten zvláštní název. Poslední dny v Hostinném nám okořenily pouťové atrakce a cukrové vaty v obědové pauze. Tensingáři, je libo tancovat polku s dechovkovou kapelou v parku u altánu? Jen račte. Tensingáři, nechcete se vyblbnout na autodromu? Prosím, kupujte žetonky, začíná další jízda. Tensingáři, nelíbilo by se vám zakončit pobyt v Hostinném stylově večerním ohňostrojem? Zajisté. Nelžeme, to se opravdu stalo.

Nejdelší cesta autobusem
Dobře, shodneme se, že existují i delší trasy, než je Vrchlabí – Norsko. Každopádně pro většinu z nás byla letošní cesta do Osla tím nejdelším autobusovým zážitkem celého léta. Dvacet čtyři hodin jízdy jsme si krátili různě: Pojídáním řízků, zpěvem tensingových odrhovaček, diskuzemi o cestování v čase a o pohnutém dětství lorda Voldemorta nebo vyhlašováním nejlepšího AA, tedy autobusového autfitu. Vyhrála, tuším, Matylda. Ještě jednou blahopřejeme.

Součástí našeho autobusového dobrodružství byla plavba trajektem. Můžeme vám potvrdit, že snídaně uprostřed průlivu mezi Německem a Dánskem mají své kouzlo. Vrcholem cesty byl bezesporu přejezd přes jeden z největších mostů, který spojuje dánskou Kodaň se švédským přístavním městem Malmö. Ano, je to ten most z detektivky Most. Bylo to magické. Zkrátka v jednu chvíli jen tak vjedete do tunelu, najednou jste na umělém ostrově uprostřed úžiny a o pár sekund později už jedete po obřím mostě. Takhle velkolepě se překračuje dánskošvédská hranice.

Nejuvědomělejší Norové
,,Je všechen odpad stejný?“ ,,Ne! Třiď ho a vyhazuj do rozdílných košů. Plasty, jídlo, papír. Juhů!“ Takhle (nebo podobně) zněl pokřik na ranní show na ostrově Kalvoya, kterým moderátoři vítali účastníky do dalšího festivalového dne. A skutečně, celý týden jsme poctivě s Nory házeli odpad do správných košů, napouštěli si do lahví vodu z místních zdrojů, rozjímali o problémech životního prostředí při mši na pláži a běželi za dobrou věc na charitativním Colour Run.

Nejoblíbenější jídlo (ironie)
Při popisu našeho norského jídelníčku zmíním jen jedno jediné slovo. Chleba. Ne, nechceme si stěžovat, ale ptali jste se, jak jsme se měli. Nejlépe to vystihuje právě chleba. Základ stravy. Chutný s marmeládou, paštikou, máslem i majonézou. Ano, čtete správně. I s majonézou. Právě chleba byl naším věrným přítelem po celou dobu norského pobytu. Byl s námi všude. U snídaně, u oběda a konec konců i u večeře. Vetřel se i na zpáteční cestu a někteří šťastlivci si ho dokonce odvezli do svých bydlišť. Každopádně jsme si otestovali, kolik dnů jsme nepřetržitě schopni s chlebem vydržet. Je to přesně jeden týden.

Nejlepší zážitky
Ale nechme už chleba chlebem, on za to nemůže. Na norském festivalu byly daleko zajímavější věci, třeba bubble fotbal ve velkých zorbing koulích, gaga ball nebo živý fotbálek. Oběti na životech během těchto her nebyly veškeré žádné. Někteří z nás si zkusili, jaké to je mít na pár dní růžové nebo modré vlasy. A co si budeme povídat – je to cool! Jiní si zase oprášili anglické fráze a spřátelili se s mezinárodním osazenstvem. Kromě aktivit na festivalu a koupání se na plážích Kalvoyi jsme se navíc prošli po centru Osla. Samozřejmě nesmíme zapomenout na závěrečný koncert poslední den Spekteru. Troufáme si tvrdit, že některé momenty naší show divákům vytřely zrak, třeba skvěle sehraný sbor při acapellové verzi písně Castle of Glass od Linkin Park nebo perfektní propagační taktika české skupinky.

Takže cíl naší severské mise byl splněn. Český Ten Sing jsme reprezentovali důstojně a ještě jsme si to parádně užili. TSCZ bylo letos opravdu jedinečné. Doufáme, že se příští rok připojíte! Nejbližší tensingovou akcí je ovšem celorepublikový festival Turn Up! v Hradci Králové od 27. do 30. října. Registrace na něj běží jako o závod, tak nečekejte na letní prázdniny a užijte si s námi i ty podzimní.

Jana Procházková, foto: Marek Djakoualno a Kateřina Šimková

[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]