03/2018

Proteinu zdar!

Vydáno dne 09. 10. 2018 (55 přečtení)
Protein mi umožnil popustit uzdu fantazii v seriálu Příběhy Boba tensingáře. Naučit se s programem MS Word, že grafika čehokoli se dá dělat pralesně (dodnes ve Wordu dělám návrhy na plakáty pro profesionální grafiky – jsem v něm totiž rychlejší, než v grafických programech, ve kterých jsem nikdy nic moc nedělal).


Viděl jsem na vlastní oči mnohokrát, že lze plyšákem mlátit o strop. Chlopin ho ze své židle prudce a dost neuroticky vyhazoval až do stropu vždy, když ho Word pozlobil – to si mladší generace asi nedovede představit, ale když už jste měli hotovou stránku, nejlépe několik stran v jednom souboru, Word dovedl udělat to, že se fotky a rámečky najednou rozskočily libovolně po stránce a najednou jste po hodinách neměli nic; byl celkem kumšt vše narovnat zpátky a docela to trvalo. Pak plyšák lítal do stropu, když Word zpracovával některou z úprav textu či fotek, což mohlo trvat i desítky minut. Ideální bylo, když po takovém čekání Word spadnul. Byly to krušné časy na ústředí YMCA Na Poříčí. Ale jsou to krásné vzpomínky.

Poznal jsem vysoké kvality našich následovníků, Vojty Bergera, Štěpána Černého a Františka Kroužila, jimž patří neskonalý dík za pozvednutí úrovně tohoto jedinečného média. Nedocenitelné zásluhy o kvalitu Proteinu má rovněž Dominik Zunt, který neúnavně zásoboval čtenáře pohledy do Ymek po celém světě. Filmové okénko recenzentů Petra Sisky a Lukáše Jirsy vnášelo vysokou kulturu z reálného světa. Viděl jsem, jak si lidé dovedou pomáhat – třeba když zbýval volný prostor, našli se kamarádi z Ten Singu Mělník, kteří ho svým textem ochotně zalátali. Bylo toho hodně za ty asi dva roky, co jsem byl (spolu)šéfredaktorem.

Protein mi dal energii a platformu, kde jsem se mohl vypsat „z blbostí“ svého mladého nezkušeného věku (v němž setrvávám i nadále). A dal mi skvělé kamarády, lidi, které rád potkám kdekoli a kdykoli. Se Štěpánem a Dominikem jsme se třeba polonáhodně setkali v Lucemburku a sledovali v jednom podniku mač fotbalového mistrovství, když jsme tam v jeden den byli na separátních pracovních cestách (Dominik v Luxu bydlí). Těší mne, že Protein žije, že ho spolu s ymkaři dělá právě úžasný Vojta Hynek, a přeju Ymce a Proteinu nekonečnou řadu vydání!

Ondřej Bond Tichota, foto: archiv YMCA

[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]