Chtěla bych se s Vámi podělit o své zkušenosti a znalosti, které o tomto tématu postupně získávám. Témata odpovědného občanství, pravidel demokracie, kritického myšlení či vlivu médií mne osobně hodně zajímají a jako učitelka na střední škole se je snažím „propašovat“ do běžné výuky. Cílem mého příspěvku je snaha pomoci Vám všem, kdo chcete k výchově mladých lidí k demokracii přispět, a inspirovat Vás ke konkrétním akcím.


Česká YMCA má v tomto směru historickou tradici. V době mezi válkami ztělesňovala YMCA nejlepší tradice a formy demokratického vzdělávání. Mladí lidé měli být vychovaní k tomu, aby dovedli prakticky jednat a nést zodpovědnost zdaleka nejen za sebe. (Zkrácená citace z knihy historika Pavla Kosatíka Česká inteligence, kapitola o Jiřině Šiklové.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
„Vy jeden, každý musíme snést mínění druhého. Demokracie znamená diskusi.“
(Tomáš Garrigue Masaryk)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Diskutovat, argumentovat, naslouchat…

I já jsem přesvědčená, že schopnost diskutovat je pro demokracii zásadní. Myslím tím schopnost vytvořit si názor a obhájit jej a současně být schopen naslouchat ostatním, jejich názorům a argumentům. A hlavně schopnost upravit svůj názor, když zjistím, že se mýlím. Děti i mladí lidé rádi diskutují, a to téměř o čemkoliv. Je dobré s nimi mluvit, říkat otevřeně své názory a také je vysvětlovat a správně argumentovat. Také je důležité naučit mladé poznávat špatnou argumentaci. Znáte argumentační fauly? Jsou dostupné na http://www.obcanskevzdelavani. cz/argumentacni-fauly. Jde o přehled častých chyb v argumentaci, je rozdělen do šesti oblastí a pěkně graficky zpracován, obsahuje i srozumitelné příklady.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
„Vše, co potřebuje tyranie, aby získala pevnou půdu pod nohama, je, když lidé dobré vůle zůstanou zticha.“
(Thomas Jefferson, 1743–1826, byl třetí prezident USA a hlavní autor amerického prohlášení nezávislosti.)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

„V duchu stále vidím Vás všech 413 umučených, popravených a na bojištích druhé světové války padlých Sázavanů, zas jak kolem vlajky s námi stojíte. Zemřeli jste, abychom my žili. Nechť je náš život i naše konání hodno Vaší velké oběti.“ (Joe First v roce 1945 při vztyčování vlajky na obnoveném táboře YMCA na Sázavě)

Kritické myšlení – rozumné uvažování

S diskutováním a argumentací souvisí schopnost kritického myšlení. Ale co to je a jak se pozná kritické myšlení? Kritické myšlení je nezávislé myšlení. Nikdo nemůže kriticky myslet za vás. Kritické myšlení je taková práce, kterou můžete vykonávat jedině sami pro sebe. Lidé tudíž musejí pociťovat svobodu myslet za sebe samé, rozhodovat o složitých otázkách, které se jich týkají.

Kritické myšlení nemusí být nutně originální, protože člověk může přijmout myšlenku nebo přesvědčení od druhé osoby a přitom je pořád vnímat jako své vlastní. Ve větě ”Souhlasím s tebou” nalézáme uspokojení a jistou sílu, a nepochybně se i kriticky myslící lidé dostávají do souhlasu s jinými. Je ovšem naprosto podstatné, že každý se rozhoduje za sebe, myslí za sebe. Nezávislost myšlení je tedy první a možná nejdůležitější vlastností kritického myšlení.

Další znaky kritického myšlení můžete najít v textu Davida Kloostera, který je dostupný na webu, odkaz je na konci tohoto článku.

Zajímavé informace o kritickém myšlení jsou dostupné v angličtině, například na webových stránkách www. criticalthinking.org, které spravuje Nadace pro kritické myšlení.

Volně dostupné materiály pro inspiraci i využití

Inspiraci a materiály pro výchovu k zodpovědnému občanství je možné najít na webových stránkách www. vychovakobcanstvi.cz a www.obcanskevzdelavani.cz, které provozuje Centrum občanského vzdělávání při Masarykově univerzitě v Brně. Je zde mnoho materiálů – různé studie a analýzy, ale i metodiky pro výuku demokracie. Tvorba metodik, které jsem zatím prostudovala, byla financována Evropskou unií a metodiky vznikaly v různých evropských zemích. Aktivity, které jsou v metodikách popsané, jsou určitě zajímavé a vhodné jako inspirace pro práci s dětmi a mládeží u nás, ale doporučuji, aby si každý vedoucí, který chce popsané hry využít, dobře přečetl popis, zamyslel se nad cílem hry a přizpůsobil ji pak své skupině.

Dobrým zdrojem materiálů je i portál Jeden svět na školách (www.jsns.cz). Jde o jeden ze vzdělávacích programů společnosti Člověk v tísni a najdete na něm mnoho dokumentárních filmů a připravených lekcí pro práci s dětmi a mládeží. Abyste mohli se všemi materiály pracovat, je nutné se registrovat a uzavřít se společností Člověk v tísni smlouvu. Registrace je bezplatná a registrovat se mohou pedagogové, organizátoři filmových klubů a pracovníci institucí pracujících s mladými lidmi. Nabídka filmů je velmi široká a zahrnuje témata jako: lidská práva, moderní československé dějiny, mediální vzdělávání, životní prostředí…
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
„Demokracie se nebuduje sestupováním elit na úroveň davu, ale povznášením davu na úroveň elit.“
(Gustave Le Bon, 1841–1931, francouzský sociální psycholog, sociolog, archeolog a amatérský fyzik); (Thomas Jefferson, 1743–1826, byl třetí prezident USA a hlavní autor amerického prohlášení nezávislosti.)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jak se můžete zapojit do výchovy k demokracii a odpovědnému občanství?

Pokud vedete skupinu mladých lidí, nebo jste jejím členem, můžete se inspirovat následujícími příklady aktivit. Vaše skupina může být skautský oddíl, tensing, parta vedoucích z tábora, která chce být aktivní i mimo prázdniny, či jakákoli jiná formální či neformální parta (nejen) mladých lidí.

První možností jsou diskuze s mladými lidmi. Témata diskuzí musí vycházet z toho, co Vaši skupinu mladých zajímá a nejlepší bude se jich na to zeptat. Já bych doporučila tato témata: uplatnění na trhu práce, ztracenost a osamocenost v dnešní době, rozpad rodiny, singles, diskriminace a netolerance, nedávná historie, média a internet, přínosy a nebezpečí internetu. Diskuze mohou být otevřené veřejnosti a je vhodné k nim pozvat kompetentní osoby, které se tématu věnují. Kromě diskuzí se nabízejí semináře, které mohou být více interaktivní, určené pro méně lidí či uzavřenou skupinu a zaměřené na osobní rozvoj. Vhodná témata by mohla být: jak zjistit, jaká práce či škola je pro mne vhodná, jaký jsem osobnostní či sociální typ, jak se vhodně prezentovat atp. Téma osobního rozvoje rozhodně patří do oblasti výchovy k demokracii a odpovědnému občanství a ještě více patří do YMCA.

Další možnost je nejnáročnější ale také nejúčinnější. Veďte skupinu mladých lidí k tomu, aby se zabývali svým okolím, všímali si problémů a hledali řešení. Mohou pak naplánovat a zrealizovat akci, která na konkrétní problém upozorní veřejnost, nebo rovnou projekt, který se bude snažit danou situaci řešit. Pomoci Vám v tom mohou materiály společnosti Člověk v tísni o.p.s., které je možné stáhnout ze stránek www.jsns.cz, projekt „Kdo jiný?“. Jsou sice určeny pro učitele, ale inspiraci tam může najít každý vedoucí skupiny mladých lidí.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
„Člověk, který se nikdy nepodívá do novin, je lépe informován než ten, kdo je čte, protože ten, kdo nic neví, je pravdě blíže než ten, jehož mysl je naplněna lží a omyly.“
(Thomas Jefferson)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Informace z médií (internetu)

Schopnost kritického myšlení je zásadní při hledání informací (nejen) na internetu, ať už zpracovávám referát do školy, nebo hledám zajímavosti o něčem, co mne zajímá. Na internet má přístup každý a každý na něj může vkládat jakékoli informace s jakýmkoli cílem, a proto je důležité všechny objevené informace před jejich použitím či dalším šířením zkontrolovat. Zde se hodí odpovědět na následující otázky: Dají se tyto informace najít na jiných webových stránkách (případně v jiných médiích)? Kdo (jaká osoba či organizace) informace zveřejnil? Jaký zájem mohl tento člověk nebo organizace mít na zveřejnění informací? Jde o důvěryhodného člověka či organizaci? A dále je třeba porovnat informace nalezené na internetu s informacemi z jiných zdrojů – knihy, učebnice, vlastní zkušenosti nebo zkušenosti ostatních lidí.

Vždy je dobré si zapsat, z jakého zdroje jsme informace získali. A tady bych chtěla upozornit na (alespoň u mých studentů) velmi častou chybu – Google není zdrojem informací! Je to vyhledavač, který vám velmi dobře pomůže najít vhodné informace, ale není zodpovědný za jejich obsah. Pokud použiji informaci či obrázek vyhledaný pomocí Google, vždy si musím zapsat skutečnou adresu stránky, na které se daná informace nachází. Odkaz, který získáte při vyhledávání pomocí Google, nemusí již za pár dní ukázat stejné výsledky a hlavně z něj není možné poznat, odkud informace pochází.

S informacemi z internetu souvisí další pojem, a to je hoax. Jde o šíření zpráv, které obvykle obsahují nepravdivé nebo zkreslené informace, účelově zmanipulované polopravdy nebo rovnou lži. Tyto zprávy Vás vybízí k dalšímu hromadnému šíření. Témata zpráv jsou různá – varování před smyšlenými viry či dalšími útoky na počítač, falešné žádosti o pomoc, fámy, pyramidové hry a nabídky snadných výdělků či půjček. Tyto zprávy mohou být nebezpečné (pokud například obsahují viry nebo útoky typu phishing), ale i celkem neškodné, pak jen ten, kdo je dále šíří, obtěžuje ostatní. Zprávy typu hoax se už samozřejmě nevyskytují jen v e-mailu, ale mnoho jich je na Facebooku a dalších sociálních sítích. Jedinou obranou je rozumné uvažování a ověření zprávy před tím, než ji budu dále šířit. Jednou z možností, jak zprávu ověřit, je využití webové stránky www.hoax.cz, kde najdete databázi aktuálních i historických hoaxů.

Literatura a další zdroje:
Osobnosti:

KOSATÍK, Pavel. Česká inteligence: [od Jaroslava Golla po Magora]. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 2011, 382 s. ISBN 978-80-204-2373-3.

ŠIKLOVÁ, Jiřina. Bez ohlávky: (rozhovory). 1. vyd. Praha: Kalich, 2011, 359 s. ISBN 978-80-7017-154-7.

Osobní rozvoj

HERMAN, Marek. Najděte si svého marťana: --co jste vždycky chtěli vědět o psychologii, ale ve škole vám to neřekli--. 2., přeprac. vyd. Olomouc: Hanex, 2008, 233 s. ISBN 978-80-7409-023-3.

PECK, M. Nevyšlapanou cestou: nová psychologie lásky, tradičních hodnot a duchovního růstu. 3. vyd. Praha: Argo, 1996, 274 s. ISBN 80-720-3036-1.

Kritické myšlení

KLOOSTER, David. Co je kritické myšlení?. Kritické listy, 2000, č. 1–2 [online]. [cit. 2012-06-19]. Dostupné z: http://www.kritickemysleni.cz/klisty.php?co=klisty2_ cojeKM

Příručky k výchově k demokratickému občanství

GOLLOB, Rolf (ed.), Peter KRAPF (ed.) a Wiltrud WEIDINGER (ed.). Vzděláváním k demokracii: podklady pro učitele k výchově k demokratickému občanství a k výchově k lidským právům [online]. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 155 s. [cit. 2016-01-18]. ISBN 978-80-210-5824-8. Dostupné z: http://www. vychovakobcanstvi.cz/pvo/vzdelavanim-k-demokracii

GOLLOB, Rolf (ed.) a Peter KRAPF (ed.). Výuka demokracie: sbírka modelových situací pro výchovu k demokratickému občanství a lidským právům [online]. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 95 s. [cit. 2016-01- 18]. ISBN 978-80-210-6089-0. Dostupné z: http://www. vychovakobcanstvi.cz/pvo/vyuka-demokracie-sbirkamodelovych- situaci-pro-vychovu-k-demokratickemuobcanstvi- a-lidskym-pravum-0

PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ A SOCIÁLNÍ PODNIKY [online]. 1. Praha: Člověk v tísni, o.p.s., 2015 [cit. 2016- 01-18]. ISBN 978-80-87456-63-7. Dostupné z: https:// www.jsns.cz/data/jsns/IMAGES/LOGA/CLK_kdo_jiny_ prirucka_pedagogove_22web.pdf

Příručka Univerzity of Sydney: Orientation Lecture Series: LEARNING TO LEARN, Developing critical thinking skills. Dostupné z: http://sydney.edu.au/stuserv/ documents/learning_centre/critical.pdf

Markéta Doušová, YMCA Neveklov, foto: J. V. Hynek a archiv YMCA