01/2012

Konference UNIFY

Vydáno dne 04. 04. 2012 (1686 přečtení)
Mnoho lidí má za to, že YMCA vznikla proto, aby reagovala na potřeby lidí ve společnosti a svými programy jejich potřeby naplňovala. Skutečně je to posláním Ymky!? Hnutí YMCA má několik rozměrů. Má minimálně tři směry rozvoje skryté v našem symbolu. Co ale nastane, když převládne pouze jedna stránka?


Bohužel se tak v mnoha případech stalo, že program Ymky atrofoval pouze do sportovních, sociálních nebo volnočasových aktivit a stránka duchovní tak nějak vyprchala. Čemu to přičíst? Duchovní lenosti? Absenci víry v Ježíše Krista v Ymce? Příliš silnému nasměrování na to, abychom se zavděčili donátorům a nepřišli o zlaťáky a my tak neohrozili své zajeté programy? Nebo nechceme svými křesťanskými projevy kohokoliv omezovat? Možná se naleznou i další důvody.

Konference UNIFY přitáhla Ymkaře, kteří si kladli otázky: Jak se to projevuje, že YMCA je křesťanská organizace? Je YMCA vedená Kristem? Je stále živé, co ji George Williams dal do vínku? Nestali jsme se pouze veleúspěšným sociálním megaprojektem? Přestala YMCA směřovat své kroky za Ježíšem Kristem a nyní usiluje vlastními lidskými silami jen o dobro a humanitu?

Konference UNIFY se konala v polovině ledna 2012 v Northamptonu v Anglii. Jejím cílem bylo svolat v Evropě Ymkaře, kteří touží v Ymce po duchovní obnově. Největší skupina účastníků byla z Anglie, pak přijela početná skupina z Německa, menší z Islandu, ještě menší ze Švýcarska, po dvojičkách z Polska, Slovenska, Maďarska, Česka a z Ukrajiny „odna ljudina“.

Konference byla prodchnutá zpěvem, modlitbami, přednáškami, zazněla kázání, svědectví, různá povzbuzení, zamyšlení… Ráno a večer byla velká shromáždění odhadem pro sto lidí. Během dopoledne byly semináře a odpoledne volnočasové aktivity. Sport na konferenci YMCA? Koho by to nenadchlo! Ráno v 6 běh, odpoledne squash, volejbal, nebo fotbal, případně výlety po okolí. Příležitostí seznámit se s ostatními bylo mnoho. Jídlo? Chutné – anglické. ;-)

Co mě povzbudilo? Viděl jsem nadšení lidí pro Krista, jejich touhu plnit jeho vůli, i když to stojí velké sebezapření, oběti a úsilí. Silný okamžik nastal, když mluvila jedna Švýcarka o tom, jak bylo těžké opustit velkou část aktivit proto, že vnímali, že to není to, co Kristus chce. Mnoho lidí v tu chvíli plakalo spolu s ní. Jeden řečník – Josh – mluvil o tom, jaký krok musel se svoji rodinou udělat, když přijal místo kaplana v Ymce v Great Toledo, Ohio, USA. Na pozici si musí sám sehnat peníze. Věděl ale, že ho k tomu Bůh vede. Dnes takto slouží již několik let. Jeho zápas skutečně není lehký.

Musel jsem si klást znovu otázku: „Pro koho žiju? Pro koho to všechno dělám? Skutečně pro Krista? Chci prosazovat svou vůli, své představy? Jsem ochoten vzdát se svých názorů, svých cílů, svých aktivit pokud vím, že nejsou ve shodě s tím, co Bůh chce? Chci se dát Kristu k dispozici – ať to stojí, co to stojí? Je opravdu mým Spasitelem, nebo se chci spasit sám?“

Věřím, že jsme mnozí prožili vnitřní očistu, obnovení našich duchovních sil, získali větší touhu po Boží přítomnosti v našich životech i v našem jednání. Mnohokrát jsem se přesvědčil, jak snadno může vyprchat tato vášeň pro Krista. Co budeme dělat dál, aby se oheň udržel a žár pro Ježíše v nás nevyhasl?

A o čem se dál na UNIFY jednalo? YMCA je vnímána jako most, který vychází z Kristovy církve směrem do společnosti. Tady se lidé ve své různosti můžou setkat. Jak má vypadat vztah církví a Ymky? Velká diskuze byla o tom, zda nastává čas k přehodnocení výkladu, co vlastně církev je a co ji tvoří? Bude křesťanství nadále vnímáno jako dění, za kterým stojí institucionální církve? Nebo bude více hnutím lidí, kteří se hlásí ke Kristu bez propojení na etablované církve? Mnozí se vzrušeně účastnili debat vnímajíce, že YMCA stojí na prahu něčeho nového, dosud neobjeveného.

Na UNIFY jsem vnímal silně Boží přítomnost v několika okamžicích. Když jsem viděl jednání v životě druhých i mém. Pochopil jsem, že bez Kristu oddaných křesťanů zbude z Ymky jeden ze sociálních projektů, kterých je kolem nás spousta.

Není divu, že jsme nechtěli skončit tím, že se rozjedeme do svých domovů. Chtěli jsme mít pokračování. Hned na místě jsme se domluvili Poláci, Maďaři, Slováci a Češi. Chceme pokračovat: Opět se sejdeme. Stalo se tak poslední víkend v únoru 2012. Sjeli jsme se do Olomouce - průsečíku našich vzdáleností.

A na čem jsme se předběžně domluvili? V listopadu 2013 bychom rádi udělali společnou víkendovou konferenci v Olomouci. Asi pro sto lidí, zejména pro vedoucí z našich zemí. Chceme pokračovat v rozdmýchávání hnutí, které formovalo vznik Ymky a mělo by pokračovat dál. Co na to říkáš, milý čtenáři Proteinu? Zajímá mě, jaký máš na to názor… Přijedeš? A co by tam mělo zaznít? Jaké formy zbožnosti by se neměli opomenout? Koho pozvat? Těším se na tvoji reakci.

Radislav Novotný

[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]