1/2009

Česká studentka na Madagaskaru

Vydáno dne 03. 06. 2009 (2590 přečtení)
Na Madagaskar, jeden z největších ostrovů na světě, se vydala studentka rozvojových studii v Bordeaux, rodačka ze Zábřehu a zároveň dobrovolnice a dlouholetá členka nevládní organizace Společnost pro Fair Trade, Jana Škubalová. Cílem její čtyřměsíční praxe se stala Fair Trade organizace Hazomanga ve městě Tuléar na jihozápadě ostrova. Závěrečným výstupem z jejího pobytu byla studie o tom, jak Hazomanga ovlivňuje život svých zaměstnanců.


Madagaskar, jedna z nejchudších zemí
Na Madagaskaru je půda stejně červená jako v Africe, protože tento ostrov se před více než 160 miliony lety od afrického kontinetu oddělil. Je to jedno z nejpodivuhodnějších míst naší planety.

Zažil nejen bouřlivou geologickou, ale i politickou historii, kdy se o něj jako o svou kolonii „praly“ Francie a Anglie. Úplnou nezávislost získal až v roce 1960. Rozmanitost klimatu v jednotlivých částech ostrova je obdivuhodná a fauna a flora naprosto unikátní. Jen rostlinných druhů je zde na 12 000 a např. 7 druhů baobabu nenajdete na žádném jiném místě planety. Mezi unikátní živočišné druhy, které žijí pouze zde, patří i 20 druhů lemurů. Hlavní město se nazývá Antananarivo. Na ostrově žije téměř 15 milionů obyvatel, které reprezentuje 20 různých etnik. Úřední řečí je malgaština, jazyk příbuzný indonézským jazykům. Asi v žádné jiné zemi na světě také nenajdete tak originální kulturu. Zvyky a náboženství včetně uctívání předků je směsí indonéských a afrických kořenů.

Navzdory obrovskému nerostnému a přírodnímu bohatství figuruje Madagaskar v celosvětových statistikách mezi nejchudšími státy světa. Momentální krize na trhu s potravinami jej sice zatím příliš neohrožuje, protože ostrov je téměř soběstačný ve výrobě rýže, která znamená pro většinu obyvatel hlavní součást stravy, nicméně globálně se zvyšující ceny nafty a potravin mají negativní dopad i tady. Proto nyní současná vláda usilovně hledá řešení, jak v příštím roce dopad krize zmírnit, např. dotacemi cen potravin apod.

Mezi nejchudší oblasti patří právě jihozápad ostrova, kde leží město Tuléar. Je to nejsušší a také nejřidčeji osídlená končina ostrova. Převážnou většinu území o rozloze asi 45 000 km2 obývá kmen Mahafalů. „Vymoženosti“ typu tekoucí vody či elektrifikace jsou pro ně naprosto nedostupné. Obojího je nedostatek a cena za tyto služby příliš vysoká.

Hazomanga
Co znamená hazomanga? Jedná se náboženský kult kmene Mahafalů. Jeho základem jsou zvyklosti, rituály a obyčeje spojené s pohřbem a zejména s uctíváním předků. Každá rodová linie ve vesnici má své hazomanga neboli „modré dřevo“ představované kůlem dlouhým asi čtyři metry. Je vyroben ze dřeva rostliny, kterou Mahafalové nazývají katrafay (rod Cedrolepis, zejména druh C. grevei). Obřady hazomanga se však konají i při mnoha dalších, pro domorodé obyvatelstvo, důležitých životních událostech. K hazomanga mají lidé obrovský respekt a považují jej za prostředníka mezi „živými a mrtvými“. Pojmenování madagaskarské Fair Trade organizace tímto názvem je symbolické. Stejně jako hazomanga pomáhá lidem k lepšímu životu prostřednictvím rad a předáváním zkušeností a vědomostí.

Náhrdelníky ze zrn
Mezi první projekty Hazomanga patří již tři roky fungující dílna na výrobu náhrdelníků z přírodnin. Dává práci i možnost žít plnohodnotný život patnácti tělesně postiženým mladým lidem, kteří prodělali dětskou obrnu. Mají především problémy s chůzí a s tímto hendikepem na místním trhu práce i minimální šanci uplatnění. Práce je málo a pracovní síly přebytek. Zakladatelé využili místní tradice – výroby náhrdelníků z přírodních zrn, které se najdou všude v okolí vesnic. Ze zrn se pak navlékaly jednoduché korále a prodávaly za velice nízkou cenu turistům.

Dnes vyrábí v dílně cca 20 náhrdelníků denně z kolekce 6 různých modelů vypracovaných belgickou stylistkou, která Hazomanga podporuje jako dobrovolnice.

Ve spolupráci s místní komerční textilní společností dodávají denně rovněž 300 malých jednoduchých náhrdelníků jako dárky pro jejich zákazníky. Patnáct „navlékačů“ je zde zaměstnáno na plný úvazek dle místních zvyklostí. Náhrdelníky jsou dodávány v bavlněných sáčcích s logem organizace. Ty vyrábí několik švadlen pracujících pouze na částečný úvazek.

Slaměné košíky a klobouky
Hazomanga svou činnost postupně rozvíjí. Pomáhá nejen zdravotně postiženým, ale i další sociálně slabé skupině obyvatel – ženám. Projekt zaměřený na výrobu slaměných košíků, koberců a klobouků v současné době poskytuje obživu 28 venkovankám z tzv. „vysokých návrší“ ve středním Madagaskaru, poblíž města Fianarantsoa. V několika vesnicích, kde se jinak obyvatelé převážně živí chovem zebu (místní skot) či pěstováním rýže, vznikly nové dílny. Výroba ze slámy tu má dlouhou tradici, ale teprve narůstající poptávka po slaměném zboží na evropských trzích umožnila místním tuto řemeslnou dovednost uplatnit, a získat tak více finančních prostředků na obživu. Více peněz pro ně zároveň znamená menší potřebu těžby a prodeje stromů z lesů, kterých ubývá dramatickým způsobem. I proto je dalším cílem projektu výsadba nových prvotních materiálů – rákosů. Ještě v letošním roce chce Hazomanga do projektu zapojit celkem 150 žen.

Odbyt výrobků
Náhrdelníky i slaměné výrobky si z Madagaskaru odvážejí především turisté. Vzhledem k vyšším nákladům a „spravedlivému“ počítání jejich cena převyšuje možnosti naprosté většiny místních obyvatel. Do výpočtu ceny jsou totiž zahrnuty nejenom náklady na výrobu, dopravu a mzdy, ale také školné dětí zaměstnanců či zdravotní pojištění jejich rodin. Hazomanga ale výrobky také vyváží. Na evropském trhu je najdete označené buď jako Fair Trade výrobky, nebo jako zboží vyšší kvality v prestižních obchodech s konfekcí.

Fair Trade a Madagaskar
Fair Trade (česky spravedlivý obchod) je celosvětové hnutí, které podporuje férovější přístup k mezinárodnímu obchodu a klade důraz na jeho sociální a ekologické rozměry. Do spravedlivějšího obchodního partnerství je zapojeno cca 1,5 milionu pěstitelů, zemědělských pracovníků a řemeslníků v 58 zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Cílem spravedlivého obchodu není maximalizace zisku. Cílem je dát šanci pěstitelům a řemeslníkům v rozvojových zemích vymanit se vlastními silami z bludného kruhu bídy a žít důstojný život.

Fair Trade není charita – principem je prodej, resp. nákup surovin či výrobků za spravedlivě stanovenou cenu. Cenu, která pokrývá nejen všechny výrobní náklady, ale současně i umožňuje rozvoj konkrétní komunity – výstavbu škol, ale třeba i nezávadného zdroje pitné vody nebo vlastní továrny na zpracování vypěstovaných surovin, zdravotního střediska a mnoho dalšího. Vždy záleží na potřebě a demokratickém rozhodnutí konkrétního Fair Trade družstva. Značka Fairtrade zaručuje, že k výrobě nebylo využito dětské práce a že pěstitelé/ výrobci dostali možnost důstojně se uživit.

Podobných Fair Trade organizací je ale zatím na Madagaskaru navzdory jejich nesporným výhodám jako šafránu. Většina populace tento pojem nikdy neslyšela a ti, co slyšeli, zatím málokdy věří, že by se tím mohlo něco změnit. Přispívá k tomu i přístup turistů, zejména francouzských. Tento ostrovní stát považují za svůj malý ráj, kde si mohou dělat, co chtějí. Pranic je nezajímá, jaký dopad má jejich chování na místní obyvatele. Zásluhou turistů zde např. kvete (nejen) dětská prostituce a mnoho mladých dívek pod vidinou svatby s bohatým „staříkem ze západu“ skončí, v tom lepším případě, jako služky v jejich domácnostech.

Nezbývá tedy než doufat, že na principech Fair Trade budou na Madagaskaru vznikat další užitečné projekty jako možnost trvalého rozvoje této krásné země.

Jana Škubalová

Zdroje informací:
ALLEGRE J.-L., 1997, Madagascar, 48 p.
De LABOULAYE P., (éd), 2006, Madagascar Fen?tres (vol. 1), Antananarivo, CITE, 198 p.
http://www.vesmir.msu.cas.cz
Dokumentace Hazomanga, vlastní pozorování a rozhovory

[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]