Hledáte úžasnou brigádu, kde si vyděláte hodně peněz a vůbec se nenadřete? Děláte právě práci za mizivé peníze a na mizivém místě? Nebo jste okusili brigádnický teror a řekli si, že už nikdy? Právě vám je určen tento článek. Poznámka pro první kategorii: „Rychle zapomeňte, že taková brigáda existuje!“

Roznášení letáků
Má brigádnická kariéra začala v patnácti. Byla jsem neohrožená roznašečka letáků dychtivá po prvním výdělku. Nemusím snad říkat, že mě potkalo kruté zklamání.Tuto brigádu využívá mnoho nováčků díky tomu, že zde tak velkou roli nehraje věk. Ona by to ani nebyla tak špatná brigáda, tedy v případě, že byste se k těm schránkám mohli dostat. V dnešním světě je ale každý člověk, pokoušející se dostat do domu, potencionálním zlodějem. Nezbývá vám tedy nic jiného, než útrpně zvonit na jeden zvonek za druhým a přemlouvat, zda by vám někdo nemohl přijít odemknout. Vyslechnete si úžasné výmluvy o tom, jak je dotyčný zrovna po operaci, nemá co na sebe, dítě právě spolklo hopíka……Radím sehnat si dobré boty, nevšímat si nadávek a nenechat se zamknout v paneláku. Tato brigáda má i svoje kladné stránky. Vytrénujete si nohy a konečně poznáte okolí svého bydliště, takže až se vás někdo bude příště ptát, kde je ulice XY, nemusíte lhát, že tu vlastně vůbec nebydlíte.

Výpomoc v kuchyni
Další mojí brigádou, tentokrát prázdninovou, byla výpomoc v restauraci a hotelu. Tady můžete dělat snad úplně všechno (tedy co se ostatním dělat nechce). Od pokojské až po vaření palačinek pro ty pokročilejší. Já jsem nejvíce času strávila v kuchyni u nádobí (vám, ale třeba obracení palačinek půjde víc). Mými společnicemi byly kostnatá, věčně ukecaná babča Slávka, Lída, které se všichni báli, protože vypadala jak chlap, a tlustá, dobromyslná Ukrajinka Táňa. Zatímco do mě Táňa cpala zbylé vdolečky a Slávka zas řeči o svých dětech, Lída poctivě vylizovala obrovské mastné pánve. Tento druh brigády doporučuji v případě, že se chystáte odejít ze školy a živit se manuálně. Myslím, že je to dobrý způsob, jak vás to rychle přejde. Taky počítejte s tím, že pěknou chvíli budete odmítat jíst v restauraci (poté, co jste to tam viděli). Výhodou je, že vám později bude připadat úkol umýt doma nádobí jako naprosto čistá práce v porovnání s tím, co zažijete v hotelové kuchyni.

Supermarkety
Tady se dokáže vyřádit hodně brigádníků. Mnoho z vás určitě vyzkoušelo klasické doplňování zboží. I když se tomu z počátku bráníte, stejně poznáte, že nejlepší „flek“ je u toaleťáků, plenek a kapesníků. Jsou lehké a hlavně nerozbitné! V obchodních domech můžete taky pracovat jako tzv. rádci a pomáhat zákazníkům při výběru zboží, přičemž vždy musíte nejprve nenápadně najít někoho, kdo poradí vám. Pokud chcete uklízet ve skladu, potřebujete pevný žaludek a namluvit si, že nahlodané potraviny nejsou od krys, ale od hladových skladníků. Dobré místo je u zkušebních kabinek, až na to, že čas utíká pomalu a vám začne pracovat fantazie, proč ti lidé tak dlouho nevycházejí (nedostal ten pán infarkt? Co když ta obézní paní uvízla v kalhotách?). Další dobrá brigáda je sbírání věcí na nesprávném místě a jejich vracení zpátky do regálů. Lidé se na vás sice dívají poněkud divně, když si to suverénně zamíříte k jediné pohozené kýtě mezi plyšákama, ale jinak vás nikdo nekontroluje, a tak si klidně můžete prohlížet třeba knížky (co kdyby do nich někdo něco zastrčil?).

Šatnáři v divadlech
Brigáda, která vás přenese do vyšších společenských kruhů. Chvilka práce jako šatnář a hned vám naivně připadá, že máte stejný podíl na úspěchu představení jako samotní herci (ne-li větší). Tahle brigáda má spoustu výhod: zhlédnete představení a zkoušky, zúčastníte se rautů při premiérách a seznámíte se s herci. Jako každá práce má ale i tahle svoje nevýhody: nikdy nevidíte začátek a konec představení, vystavujete se velkému náporu stresu nejen vašeho, ale i diváků ve frontě a nezapomeňte, za každý ztracený kousek šatstva ručíte vlastní peněženkou. Šatnáři v divadlech v centru Prahy mají kromě toho ztíženou práci tím, že tam zavítá hodně turistů, takže kromě hlídaných kožichů a klobouků střeží i suvenýry v podobě českého skla a porcelánu. Mou nevýhodou bylo, že k práci šatnáře patřil i úklid toalet (ale i tam se dali potkat herci :-))

Servírka
Mou nynější a kupodivu nejdelší brigádou je práce servírky ve vinárně. Obdivuji trpělivost šéfové, protože horší servírku tam určitě ještě neměli. Tady jsou vaší výhodou cizí jazyky. To jsem si mohla prověřit hned první den, když jsem polila dvojici zmatených Holanďanů. Zatím úspěšně vyvracím zdejší pravidlo, protože nepiji víno, což značně stěžuje moji pozici odborníka přes tento lahodný mok. Moje znalost se omezuje jen na rozlišení, že jedno je červené a druhé bílé. Mohla bych vyčíst seznam věcí, které se vám zde můžou přihodit a které mám již úspěšně za sebou: polít hosty, splést objednávku, rozbít talíře, špatně vrátit peníze… Odolávám nutkání vám sdělit adresu, abyste sem náhodou nezabloudili. Ale i tahle práce vám dá něco důležitého a to umět jednat s lidmi (např. umění taktně vyhodit zákazníka) .

Na každé brigádě jsem si zažila pár omylů a trapasů, ale přesto jsem ráda, že jsem každou z nich absolvovala. A právě proto píší tento článek. Chci Vám dokázat, že každá brigáda vám něco dá, z každé si odnesete nějakou zkušenost (ať už je to třeba jen pocit úlevy, že se tímhle nemusíte živit do smrti). Časem zapomenete, za co jste vlastně vydělané peníze utratili, ale zkušenosti vám zůstanou navždy a omylům se na stará kolena zasmějete.

Veronika Kočová