Milí čtenáři, to byla doba, než jste se dočkali dalšího čísla vašeho Proteinu, že? No ale kde nic není... ani Protein nemá kde vzít. Zkrátka když nejsou články, není co vydat. Takže s menší pauzou držíte v rukou číslo, které zahrnuje články z poněkud rozložitějšího období. Nu což, je jen na vás, jestli tomu bude podobně i v budoucnu. Chceme věřit, že ne!

Zase je „přede dveřmi Štědrý den“ a co nevidět zase k nám dolehne andělský zpěv, provolávající slávu na výsostech Bohu, chválící pokoj na zemi, doporučující lidem „dobrou vůli“. Odpovíme na ten tichý hlas vánočních svátků, že už nejsme sentimentální? Odeženeme od sebe vzpomínky na dětství a na tajemnost vánočního období? Nebo nás přepadne třeba někde vysoko v horách chvíle, kdy pocítíme, co to znamená „mít pokoj sám se sebou“ a jednat se všemi lidmi kolem nás „v dobré vůli“?

V době hospodářské deprese, kdy lidé trpí nedostatkem peněz, obživy, nesmíme se vzdáti radostí ze života, nesmíme odmítati hudbu, zpěv, květiny, přírodu, knihy, přátele, zájem o svůj tělesný a duševní pokrok – jen proto, že jest nezaměstnanost.

Bydlící Pražské YMCA chystají již potřetí vánoční nadílku dětem nezaměstnaných. Prostředky se získávají sbírkou po Svobodárně, která loni vynesla tolik, že bylo možno opatřit svetry a rukavice pro 50 dětí. Byl uchystán stromeček, kakao, cukroví, ovoce atd. pro padesát dětí, přišlo jich však 68, ale i tak se na všechny dostalo.

Slova finance, investice, peníze, prachy, koruny, eura, doláče či „kapříci“ jsou v dnešním slovníku velmi frekventovaná. Aby ne, potřebuje je každý a jakoby na nich stál celý svět – a svým způsobem tomu tak také je. Pohybujeme-li se v neziskovém sektoru, pak ještě přibydou další pojmy z této oblasti – dotace, granty, nadace, fondy, sponzoring, dary, členské příspěvky, fundraising,... a jistě jsem ještě na něco zapomněl.

Žádejme o dotace, pokud víme na co V případě neziskového sektoru tvoří dotace a příspěvky krajů a obcí jeden z důležitých zdrojů peněz obecně. Samozřejmě existují ještě další zdroje, a to dary a lenské příspěvky (též velmi významné). Vedle dotací, které poskytuji ministerstva, v případe organizací pracujících s mládeží ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, tak je možné získat nemalé prostředky od krajů a obcí. Mnohdy bych řekl, že získat peníze od krajů a obcí je jednodušší v tom smyslu, že obce a kraje podporují hlavně regionální projekty. Což v případě organizace, která působí místně může mít svoje výhody. Obce a kraje mají velký zájem na pořádání akcí pro veřejnost a na podporu mimoškolních aktivit dětí a mládeže. Takže dobrá spolupráce s místní obcí může mít řadu výhod (samozřejmě nejenom finančních).

Tak schválně. Jestlipak víte, co je ona největší pocta pro kteréhokoli tensingáře? No samozřejmě – co by to mohlo být jiného, než stát se vedoucím. A přesně taková pocta se najednou naskytla i mně. „No není to super?“,blesklo mi hlavou bezprostředně poté. Ale už mě nenapadlo, že se s tím budu muset pořádně poprat, protože všichni ti „hlavní“, kteří by mi mohli předat své zkušenosti a dovednosti, bohužel odešli.

Čeští studenti hovořili v Izraeli se „zmizelými sousedy“ Skupina středoškolských studentů se rozhodla v rámci svého projektu „Zapomenuti“ vypátrat a vyzpovídat v Izraeli československé veterány 2. světové války a občany, kteří přežili holocaust. Na 10denní cestu se mohli vypravit díky Programu pro mládež Cena vévody z Edinburghu v ČR, který ve spolupráci s izraelským ústředím Programu akci zaštítil organizačně i finančně.

Milí přátelé, jsme rádi, že vás touto cestou můžeme blíže seznámit s naším rekreačním a školícím střediskem v Krkonoších. Je to Dům Setkání, jak již mnozí víte, a nachází se v klidném a turismem nerušeném údolí východních Krkonoš.

Dnešní vojtovka je tak trochu hra na Kaprfílda... V tajence najdete, jaké množství peněz máte ve své peněžence. Vsaďte se, že to uhodnu :-). Vojtovku si stáhněte na www.ymca.cz/protein/v0610-12.xls a vyluštěnou zašlete na protein@ymca.cz. Rozhoduje počet správně vyplněných políček. Nejlepší nebo vylosovaný luštitel obdrží věcnou cenu.

Je to už dlouhá tradice, co se koná v ČR mezinárodní festival, na který se sjedou všechny TS skupiny nejen z naší republiky, ale i ze Slovenska, často i z Norska, Německa, Polska, Ukrajiny, zkrátka odevšad. Naposledy (mám na mysli rok 2005) se ale toto každoroční setkání přesunulo z jara na podzim. Důvody byly dlouho diskutované, nakonec se usoudilo, že jinak to vinou termínu dotací MŠMT ani snad nejde. A tak po loňské premiéře v Mekce českého TS Ostravě, přesunul se letos Československý TS festival do soupeřící metropole země moravské, do Brna.

Jednoho chladného večera na začátku podzimu, přesněji 6. 10. 2006, se kdesi v temném lese v jižních Čechách, přesněji v Masarykově táboře u Soběšína, objevili podivní hosté. Po bližším zkoumání v záři místního osvětlení jsem dospěla k závěru, že se jedná o účastníky podzimního retreatu Akademické YMCA, pro něž ostatně bývá toto období časem víkendového rojení.

Druhý prosincový pátek roku 2006 byl ve znamení jubilejního desátého ročníku netypického adventního koncertu. V podvečer 8. prosince se totiž v pražském evangelickém kostele sv. Klimenta konala akce zvaná Gospel Night. Produkci několika tensingových skupin (sbor + kapela) doplnilo krátké divadelní vystoupení a předvánoční zamyšlení.

Zas budou Vánoce... Ty svátky vkladních knížek...

Téma dnešního večera je OBSAZENO. Sešli jsme se na Gospel Night, noci či alespoň večeru, ve kterém by měl zaznít gospel. A slyšeli jsme i písně, které do tohoto žánru můžeme zařadit. Co je gospel odborně vysvětlil ve svých vstupech už moderátor Bond. Stručně řečeno – gospel je píseň o evangeliu – neboli o dobré zprávě, že se narodil Ježíš. Pro to, abychom tento večer mohli společně prožít, se však musel někdo rozhodnout, rozhodnout se, že jej naplní – OBSADÍ právě tímto tématem. Bez tohoto rozhodnutí mnoha mladých lidí by byla předvánoční doba spíše popsatelná textem jedné písně Petra Skoumala.

Na Ukrajinu jsem přijela v rámci projektu Evropská obrovolná služba. Vysílající organizací je YMCA Česká republika a hostitelskou organizací YMCA Ukrajina. Projekt trvá 10 měsíců. První měsíc jsem byla v Kyjevě, kde jsem absolvovala popříjezdové školení a základy ukrajinského jazyka. Další část projektu probíhá ve Zdolbunivu. Je to malé průmyslové město v severozápadní časti Ukrajiny. Během léta jsem tady pomáhala na několika táborech. První tábor byl organizován Centrem sociálních služeb. Šlo o denní tábor pro děti z vícedětných a problémových rodin, pro sirotky a tělesně a mentálně postižené děti. Má pomoc spočívala především v přípravě různých her a závěrečného koncertu. Pro tyto děti jsme také zorganizovali několikadenní výlet, kde si měly příležitost vyzkoušet kempování v přírodě a spaní ve stanech.