[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]
Z exkurze a návštěvy bavorské Ymky jsme si odnesli opravdu hluboké zážitky
Vydáno dne 16. 12. 2021 (226 přečtení)
I když byl listopadový měsíc poznamenán
churavějším počasím a neustále se
zpřísňujícími podmínkami ohledně cestování do
zahraničí, podařilo se devíti českým ymkařům
– sekretářům a členům výborů různých
lokálních Ymek – společně dvěma auty opustit
Českou republiku a navštívit Ymky v Mnichově
a Norimberku.
Návštěva a exkurze proběhla v rámci partnerství, které postupně již více než rok s tamní Ymkou budujeme. Ani jsme netušili, kolik nás potká na cestě dobrodružství (např. zčistajasna odjezd do Německa o den dříve, než bylo v plánu, v pár posledních minutách, kdy bylo ještě legální překročit hranice s Německem, apod.), s jakou vřelostí a přátelskostí nás němečtí ymkaři přijmou, ale ani kolik hlubokých zážitků a inspirace si všichni ze setkání s bavorskými ymkaři odvezeme. Bylo jich opravdu tolik! Rádi bychom s vámi tímto některé z nich sdíleli.
Markéta z Ymky Neveklov:
„Návštěva bavorské Ymky jako zážitková, teambuildingová a poznávací akce, která překonala všechna má očekávání. Pravda je, že jsem moc nevěděla co čekat, ale možnost spojit se s německou Ymkou se mi stále zdá úžasná. V současné době sice nemám mnoho možností, jak navázané kontakty dále rozvíjet, ale jsem ráda, že jsem tam byla a postupně přichází i ty nápady na možnou spolupráci.
Prostředí Ymky v Mnichově mne ohromilo svou otevřeností, vstřícným přístupem všech zaměstnanců i dobrovolníků, se kterými jsme se setkali a kteří skutečně měli zájem o nás osobně, o českou Ymku a i o naše lokální kolektivní členy. Nakoukli jsme pod pokličku, jak mnichovská Ymka funguje, mluvili jsme s jejími třemi generálními sekretáři a viděli i jejich společnou bohoslužbu pro všechny dobrovolníky, navštívili nízkoprahová centra pro mládež a přímo sledovali chod YMCA domu, ve kterém mají ústředí s kancelářemi, hotel, konferenční sály a prostory, které využívají pro hotelové snídaně, ale i společné obědy a diskuze u kávy pro všechny zaměstnance.
Stejného vřelého přijetí se nám dostalo i v Norimberku, kde jsme mluvili s generálním sekretářem bavorské Ymky i se sekretáři norimberské Ymky. Opět jsme si prohlédli dům, ve kterém mě zaujala třeba kavárna pro ymkaře, společenský sál, ve kterém se konají i bohoslužby, tělocvična nebo kaple. Přes generálního sekretáře bavorské Ymky je velký potenciál navázat kontakty s lokálními bavorskými Ymkami. My jsme viděli fungování Ymek ve velkých městech, ale v Bavorsku samozřejmě je mnoho malých spolků, ve vesnicích nebo menších městech, které mohou být svou činností velmi podobné našim kolektivním členům a mohou mít o spolupráci také zájem.
Ještě ale musím napsat o své velké radosti ze setkání s ostatními českými členy výpravy. Tolik příležitostí k povídání a vzájemnému poznávání jsme opravdu dlouho neměli a využili jsme to naplno. Všem Vám Sáro, Gábi, Ester, Same, Miloši, Julie, Petře a Dane moc děkuji za krásné třídenní společenství, Danovi navíc patří můj velký dík za řízení auta po celou dobu.“
Dan z Ymky Pelhřimov:
„Z návštěvy bavorských Ymek jsem si přivezl hromadu dojmů, úvah a také konkrétní podnět.
Bavorské Ymky fungují hodně jako společenství. Obzvláště v Mnichově. Prý to tak nebylo vždy. V Mnichově podle vyprávění došlo asi před padesáti lety k tomu, že se z týmu lidí, kteří pracovali s dětmi a mládeží, stalo společenství, které také velmi intenzivně sdílí víru a modlitební život. Ymku rozpoznali nejen jako prostor, kde mohou vydávat, ale kde mohou i duchovně čerpat. Vede mě to k úvahám o vztazích a nástrojích komunikace uvnitř naší vlastní (docela čerstvé) Ymky, o jejím duchovním životě, a právě také ke konkrétní myšlence konat v Pelhřimově jednou měsíčně nedělní večerní bohoslužby či pobožnosti, na kterých by se mohli sejít ymkaři, ale i kdokoli další, přičemž po bohoslužbách by byl prostor pro volné společenství a rozhovor o všem možném.
Bavorské Ymky se mezi sebou liší pojetím vztahu ke kostelům tradičních denominací. Někde žijí v symbióze, jinde spolu církve a YMCA až tak nekomunikují. U nás na Pelhřimovsku, řekl bych, pořád nacházíme svůj duchovní kořen v těch klasických kostelech. Ale to není důvod, proč by i YMCA sama nemohla tvořit specifické společenství víry, které má k dobru silný ekumenický rozměr. Vlastně by YMCA asi nebyla Ymkou, kdyby to tak nebylo.
Je to ovšem složitější téma. Prakticky všichni dobrovolníci a zaměstnanci mnichovské Ymky jsou aktivní křesťané. V českých Ymkách to tak úplně není, asi by to v tuhle chvíli ani nešlo, a svým způsobem jsem dokonce rád, že se do práci v Ymce rádi zapojují i lidé, kteří se za křesťany nepovažují. Křesťanské organizace v Německu mají také před státem i ve společnosti jinou pozici než v České republice. Odvážím si proto z Bavorska otázku (ne že bych si ji dříve nekladl): „Jak uskutečňovat křesťanskost Ymky právě v naší zemi a naší společnosti?“
Petr z Ymky Praha:
„Škoda, že podobná setkávání už neprobíhají déle. Skvělé, že jsme se hecli a začali. Ono to půjde, ne že ne. Nebojme se dorozumět a mluvit cizím jazykem, i když v tom nejsme kovaní. Jen houšť. První krok jsme udělali, tak jak navážeme?“
Gábi z Ymky Plzeň:
„Návštěva bavorské Ymky pro mě byla nezapomenutelným zážitkem. Nečekala jsem, že by mě ochutnání zdejší atmosféry tolik zasáhlo. Všichni zaměstnanci (včetně uklízečky, kuchařky či údržbáře) a dobrovolníci byli křesťané, atmosféra dýchala láskou k Bohu a upřímnou touhou sdílet Krista při každé činnosti.
Každé pondělí se v 11 hodin všichni zaměstnanci mnichovské Ymky sejdou na hodinu ke společným modlitbám, chválám a zamyšlení. Sedí zde lidé všech věkových skupin - teenageři, dívky i chlapci, lidé v produktivním věku i staří lidé - kupodivu snad i více mužů než žen. Modlitby jsou střídány tichým ztišením a písněmi. Pak se všichni opět rozejdou vykonávat svoji práci.
V pro nás připraveném každodenním programu se nám postupně představili všichni významní vedoucí pracovníci mnichovské Ymky a z povídání každého z nich postupně vyplývá, že práce v Ymce je pro ně posláním.
Dozvídáme se kromě jiného, že pro mnoho členů je přirozené darovat Ymce svůj desátek, ale v Norimberku to už tak obvyklé není. Před jídlem při obědě děkuje nahlas za jídlo Bohu kuchařka, která jídlo pro všechny připravovala.“
Samuel z Ymky Plzeň:
„Když jsem si představoval ideální podobu Ymky, zůstal jsem daleko za tím, s čím jsem se v Bavorsku setkal.
Ježíš na prvním místě zde není pojem, ale životní styl. Ymkařství jako služba Bohu a bližnímu ve svobodě, kde rozdílnost není kamenem úrazu, ale potenciálem s jednotou v Kristu.“
Miloš z Ymky Sever:
„Od prvního momentu, kdy jsem si přečetl nabídku o možnosti navštívit YMCA v Bavorsku, jsem věděl, že u toho chci být. Nevěděl jsem předem, co od toho čekávat. S odstupem času jsem však přesvědčen, že navzdory vládním restrikcím zkušenost za to úsilí jednoznačně stála. Prohlédnout si centrum města Mnichov i Norimberk bylo obohacující, pro práci v YMCA však ještě více veškerý místní program: setkání s personálem hotelu, jejich společný čas ztišení před Bohem, představení fungování a organizace zdejší YMCA od nejpovolanějších osob, prostor k množství našich zvídavých otázek, prohlídka prostorů a budov pro místní aktivity, společné modlitby a vzájemné otevřené sdílení a ještě mnohem více. To vše ve mně zanechalo velice pozitivní dojem.
Nejdůležitější ze všeho však pro mě bylo vidět v praxi, jak velký důraz se klade na zvěstování Krista a Jeho lásky k člověku nade vším tím děním kolem. Jsem přesvědčen, že na tom skutečně záleží ze všeho nejvíc. To jsem si z Bavorska odnesl a to chci do všech svých aktivit v YMCA i přinášet.“
Ester z Ymky Plzeň:
„Na výletě do Bavorska jsem se dozvěděla mnoho nového o německé Ymce, ale i o naší české Ymce díky možnosti se více poznat i s čekými ymkaři. Získala jsem inspiraci, nadšení a poznala jsem mnoho nových skvělých lidí. Překvapilo mě, jak moc toho pro lidi YMCA dělá a jak skvělí křesťané a dobrovolníci ymkaři jsou. Bylo pro mě úžasné vidět tolik silně věřících křesťanů na jednom místě. Tolik lidí z různých zemí, všichni jsme seděli v jednom velkém kruhu a společně jsme se modlili za českou Ymku. A já jsem věděla, že Bůh je mezi námi.
Myslím, že každému z naší české skupiny těchto pár dní mnoho dalo a opravdu hodně v každém zanechalo.“ Celá čtyřdenní návštěva byla neuvěřitelně obohacující, motivující a posilující – a to pro obě strany. Společně jsme se nejen měli možnost lépe poznat, spřátelit, inspirovat, ale i jeden večer strávit modlitbami za českou a německou Ymku. Všichni se těšíme na další akce, které společně s bavorskými ymkaři budeme podnikat. Pokud by někdo měl zájem se do spolupráce s tamními ymkaři také zapojit, určitě ať osloví zahraničního sekretáře na ymca@ymca.cz.
V závěru bych ráda ještě jednou vyjádřila velkou vděčnost Ymkám v Mnichově a Norimberku za pozvání, přijetí a možnost takto hluboce nahlédnout do jejich fungování, zároveň pak poděkovat všem českým účastníkům za to, že jste byli součástí celé bezvadné akce! Za odvahu jet i v této složité době, flexibilitu, nasazení, otevřenost a za spoluvytvoření skvělé atmosféry, na kterou určitě budeme všichni moc rádi vzpomínat! Bylo to s vámi opravdu super!
Sára Dzvoniková, zahraniční sekretář YMCA v ČR společně s Markétou Doušovou, Danielem Matějkou, Petrem Brunou, Gabrielou, Samuelem a Ester Soukupovými a Milošem Tresou
Návštěva a exkurze proběhla v rámci partnerství, které postupně již více než rok s tamní Ymkou budujeme. Ani jsme netušili, kolik nás potká na cestě dobrodružství (např. zčistajasna odjezd do Německa o den dříve, než bylo v plánu, v pár posledních minutách, kdy bylo ještě legální překročit hranice s Německem, apod.), s jakou vřelostí a přátelskostí nás němečtí ymkaři přijmou, ale ani kolik hlubokých zážitků a inspirace si všichni ze setkání s bavorskými ymkaři odvezeme. Bylo jich opravdu tolik! Rádi bychom s vámi tímto některé z nich sdíleli.
Markéta z Ymky Neveklov:
„Návštěva bavorské Ymky jako zážitková, teambuildingová a poznávací akce, která překonala všechna má očekávání. Pravda je, že jsem moc nevěděla co čekat, ale možnost spojit se s německou Ymkou se mi stále zdá úžasná. V současné době sice nemám mnoho možností, jak navázané kontakty dále rozvíjet, ale jsem ráda, že jsem tam byla a postupně přichází i ty nápady na možnou spolupráci.
Prostředí Ymky v Mnichově mne ohromilo svou otevřeností, vstřícným přístupem všech zaměstnanců i dobrovolníků, se kterými jsme se setkali a kteří skutečně měli zájem o nás osobně, o českou Ymku a i o naše lokální kolektivní členy. Nakoukli jsme pod pokličku, jak mnichovská Ymka funguje, mluvili jsme s jejími třemi generálními sekretáři a viděli i jejich společnou bohoslužbu pro všechny dobrovolníky, navštívili nízkoprahová centra pro mládež a přímo sledovali chod YMCA domu, ve kterém mají ústředí s kancelářemi, hotel, konferenční sály a prostory, které využívají pro hotelové snídaně, ale i společné obědy a diskuze u kávy pro všechny zaměstnance.
Stejného vřelého přijetí se nám dostalo i v Norimberku, kde jsme mluvili s generálním sekretářem bavorské Ymky i se sekretáři norimberské Ymky. Opět jsme si prohlédli dům, ve kterém mě zaujala třeba kavárna pro ymkaře, společenský sál, ve kterém se konají i bohoslužby, tělocvična nebo kaple. Přes generálního sekretáře bavorské Ymky je velký potenciál navázat kontakty s lokálními bavorskými Ymkami. My jsme viděli fungování Ymek ve velkých městech, ale v Bavorsku samozřejmě je mnoho malých spolků, ve vesnicích nebo menších městech, které mohou být svou činností velmi podobné našim kolektivním členům a mohou mít o spolupráci také zájem.
Ještě ale musím napsat o své velké radosti ze setkání s ostatními českými členy výpravy. Tolik příležitostí k povídání a vzájemnému poznávání jsme opravdu dlouho neměli a využili jsme to naplno. Všem Vám Sáro, Gábi, Ester, Same, Miloši, Julie, Petře a Dane moc děkuji za krásné třídenní společenství, Danovi navíc patří můj velký dík za řízení auta po celou dobu.“
Dan z Ymky Pelhřimov:
„Z návštěvy bavorských Ymek jsem si přivezl hromadu dojmů, úvah a také konkrétní podnět.
Bavorské Ymky fungují hodně jako společenství. Obzvláště v Mnichově. Prý to tak nebylo vždy. V Mnichově podle vyprávění došlo asi před padesáti lety k tomu, že se z týmu lidí, kteří pracovali s dětmi a mládeží, stalo společenství, které také velmi intenzivně sdílí víru a modlitební život. Ymku rozpoznali nejen jako prostor, kde mohou vydávat, ale kde mohou i duchovně čerpat. Vede mě to k úvahám o vztazích a nástrojích komunikace uvnitř naší vlastní (docela čerstvé) Ymky, o jejím duchovním životě, a právě také ke konkrétní myšlence konat v Pelhřimově jednou měsíčně nedělní večerní bohoslužby či pobožnosti, na kterých by se mohli sejít ymkaři, ale i kdokoli další, přičemž po bohoslužbách by byl prostor pro volné společenství a rozhovor o všem možném.
Bavorské Ymky se mezi sebou liší pojetím vztahu ke kostelům tradičních denominací. Někde žijí v symbióze, jinde spolu církve a YMCA až tak nekomunikují. U nás na Pelhřimovsku, řekl bych, pořád nacházíme svůj duchovní kořen v těch klasických kostelech. Ale to není důvod, proč by i YMCA sama nemohla tvořit specifické společenství víry, které má k dobru silný ekumenický rozměr. Vlastně by YMCA asi nebyla Ymkou, kdyby to tak nebylo.
Je to ovšem složitější téma. Prakticky všichni dobrovolníci a zaměstnanci mnichovské Ymky jsou aktivní křesťané. V českých Ymkách to tak úplně není, asi by to v tuhle chvíli ani nešlo, a svým způsobem jsem dokonce rád, že se do práci v Ymce rádi zapojují i lidé, kteří se za křesťany nepovažují. Křesťanské organizace v Německu mají také před státem i ve společnosti jinou pozici než v České republice. Odvážím si proto z Bavorska otázku (ne že bych si ji dříve nekladl): „Jak uskutečňovat křesťanskost Ymky právě v naší zemi a naší společnosti?“
Petr z Ymky Praha:
„Škoda, že podobná setkávání už neprobíhají déle. Skvělé, že jsme se hecli a začali. Ono to půjde, ne že ne. Nebojme se dorozumět a mluvit cizím jazykem, i když v tom nejsme kovaní. Jen houšť. První krok jsme udělali, tak jak navážeme?“
Gábi z Ymky Plzeň:
„Návštěva bavorské Ymky pro mě byla nezapomenutelným zážitkem. Nečekala jsem, že by mě ochutnání zdejší atmosféry tolik zasáhlo. Všichni zaměstnanci (včetně uklízečky, kuchařky či údržbáře) a dobrovolníci byli křesťané, atmosféra dýchala láskou k Bohu a upřímnou touhou sdílet Krista při každé činnosti.
Každé pondělí se v 11 hodin všichni zaměstnanci mnichovské Ymky sejdou na hodinu ke společným modlitbám, chválám a zamyšlení. Sedí zde lidé všech věkových skupin - teenageři, dívky i chlapci, lidé v produktivním věku i staří lidé - kupodivu snad i více mužů než žen. Modlitby jsou střídány tichým ztišením a písněmi. Pak se všichni opět rozejdou vykonávat svoji práci.
V pro nás připraveném každodenním programu se nám postupně představili všichni významní vedoucí pracovníci mnichovské Ymky a z povídání každého z nich postupně vyplývá, že práce v Ymce je pro ně posláním.
Dozvídáme se kromě jiného, že pro mnoho členů je přirozené darovat Ymce svůj desátek, ale v Norimberku to už tak obvyklé není. Před jídlem při obědě děkuje nahlas za jídlo Bohu kuchařka, která jídlo pro všechny připravovala.“
Samuel z Ymky Plzeň:
„Když jsem si představoval ideální podobu Ymky, zůstal jsem daleko za tím, s čím jsem se v Bavorsku setkal.
Ježíš na prvním místě zde není pojem, ale životní styl. Ymkařství jako služba Bohu a bližnímu ve svobodě, kde rozdílnost není kamenem úrazu, ale potenciálem s jednotou v Kristu.“
Miloš z Ymky Sever:
„Od prvního momentu, kdy jsem si přečetl nabídku o možnosti navštívit YMCA v Bavorsku, jsem věděl, že u toho chci být. Nevěděl jsem předem, co od toho čekávat. S odstupem času jsem však přesvědčen, že navzdory vládním restrikcím zkušenost za to úsilí jednoznačně stála. Prohlédnout si centrum města Mnichov i Norimberk bylo obohacující, pro práci v YMCA však ještě více veškerý místní program: setkání s personálem hotelu, jejich společný čas ztišení před Bohem, představení fungování a organizace zdejší YMCA od nejpovolanějších osob, prostor k množství našich zvídavých otázek, prohlídka prostorů a budov pro místní aktivity, společné modlitby a vzájemné otevřené sdílení a ještě mnohem více. To vše ve mně zanechalo velice pozitivní dojem.
Nejdůležitější ze všeho však pro mě bylo vidět v praxi, jak velký důraz se klade na zvěstování Krista a Jeho lásky k člověku nade vším tím děním kolem. Jsem přesvědčen, že na tom skutečně záleží ze všeho nejvíc. To jsem si z Bavorska odnesl a to chci do všech svých aktivit v YMCA i přinášet.“
Ester z Ymky Plzeň:
„Na výletě do Bavorska jsem se dozvěděla mnoho nového o německé Ymce, ale i o naší české Ymce díky možnosti se více poznat i s čekými ymkaři. Získala jsem inspiraci, nadšení a poznala jsem mnoho nových skvělých lidí. Překvapilo mě, jak moc toho pro lidi YMCA dělá a jak skvělí křesťané a dobrovolníci ymkaři jsou. Bylo pro mě úžasné vidět tolik silně věřících křesťanů na jednom místě. Tolik lidí z různých zemí, všichni jsme seděli v jednom velkém kruhu a společně jsme se modlili za českou Ymku. A já jsem věděla, že Bůh je mezi námi.
Myslím, že každému z naší české skupiny těchto pár dní mnoho dalo a opravdu hodně v každém zanechalo.“ Celá čtyřdenní návštěva byla neuvěřitelně obohacující, motivující a posilující – a to pro obě strany. Společně jsme se nejen měli možnost lépe poznat, spřátelit, inspirovat, ale i jeden večer strávit modlitbami za českou a německou Ymku. Všichni se těšíme na další akce, které společně s bavorskými ymkaři budeme podnikat. Pokud by někdo měl zájem se do spolupráce s tamními ymkaři také zapojit, určitě ať osloví zahraničního sekretáře na ymca@ymca.cz.
V závěru bych ráda ještě jednou vyjádřila velkou vděčnost Ymkám v Mnichově a Norimberku za pozvání, přijetí a možnost takto hluboce nahlédnout do jejich fungování, zároveň pak poděkovat všem českým účastníkům za to, že jste byli součástí celé bezvadné akce! Za odvahu jet i v této složité době, flexibilitu, nasazení, otevřenost a za spoluvytvoření skvělé atmosféry, na kterou určitě budeme všichni moc rádi vzpomínat! Bylo to s vámi opravdu super!
Sára Dzvoniková, zahraniční sekretář YMCA v ČR společně s Markétou Doušovou, Danielem Matějkou, Petrem Brunou, Gabrielou, Samuelem a Ester Soukupovými a Milošem Tresou
[.. Celý článek | Autor: externí .. ]
[..Pošli e-mail | Vytisknout článek ..]
15 nejčtenějších článků
SÁRA GOES TO ENGLAND (11. 06. 2018, 2123x)
Tábory dětem přinášejí přesně to, co jim pandemie vzala (07. 03. 2022, 1508x)
Zlatá pro Viktorii v boxu (11. 06. 2018, 1440x)
YMCA v „osmičkovém“ roce (11. 06. 2018, 1354x)
Jan Přeučil ambassadorem YMCA (11. 06. 2018, 1256x)
Film Zlatý podraz (11. 06. 2018, 1167x)
Lužická sedmička (11. 06. 2018, 1167x)
Film Zlatý podraz vychází také jako komiks! (03. 12. 2018, 1089x)
Čím byl ‚osmičkový‘ rok pro SHŠ In Taberna (03. 12. 2018, 1035x)
Ocenění pracovníci YMCA za rok 2017 (11. 06. 2018, 1027x)
Uvaděč (11. 06. 2018, 1006x)
ČVTS (11. 06. 2018, 1004x)
Jak správně použít vlajku a prapor (29. 06. 2021, 983x)
Noc s Andersenem v Neveklově (11. 06. 2018, 905x)
Palác YMCA slaví 90 let! (11. 06. 2018, 891x)
Anketa
Články jakého typu byste v Proteinu četli nejraději?
Rozhodvory
(33 hl.)
Odborné texty
(24 hl.)
O aktivitách YMCA
(28 hl.)
Komiksy
(27 hl.)
Dětskou stránku
(35 hl.)
O historii YMCA
(22 hl.)
Duchovní články
(21 hl.)
Praktické návody
(24 hl.)
Kulturní rubriku
(18 hl.)
Vše uvedené
(25 hl.)
(33 hl.)
Odborné texty
(24 hl.)
O aktivitách YMCA
(28 hl.)
Komiksy
(27 hl.)
Dětskou stránku
(35 hl.)
O historii YMCA
(22 hl.)
Duchovní články
(21 hl.)
Praktické návody
(24 hl.)
Kulturní rubriku
(18 hl.)
Vše uvedené
(25 hl.)
Celkem hlasovalo: 257
Bahisikayet.com
Extrabet
Deneme bonusu
Denemebonusuz.com
yurtdişi ev taşima
uluslararasi evden eve nakliyat
eşya depolama
yurtdişi kargo
eşya depolama