Hradečáci absolvovali školení základů krizové intervence!
Autor: externí <protein(at)ymca.cz>, Téma: 02/2026, Vydáno dne: 09. 06. 2026Tým vedoucích tábora Vlčice i z YMCA Jindřichův Hradec se letos na jaře zúčastnil víkendového školení krizové intervence. V tomto článku se dozvíte, co je krizová intervence a proč je užitečné, aby vedoucí takovým školením prošli.
Tábory jsou krásná věc. Na táboře zažíváme mnoho krásných zážitků s přáteli, učíme se novým věcem a také rosteme v oblastech symbolizovaných ymkařským trojúhelníkem. Občas se ale na táboře nelze vyhnout náročným situacím, a to kromě těch konfliktních také takovým, které mají silný emoční náboj. Jsou to situace, kdy dítě prochází těžkým obdobím v rodině, zažívá velký tlak ve škole, nebo se potýká s hlubšími psychickými obtížemi. V krajních případech může jít o témata, jako je domácí násilí, sebepoškozování, poruchy příjmu potravy nebo myšlenky na sebevraždu. Takových případů v poslední době bohužel přibývá a v odborných kruzích se diskutuje o krizi duševního zdraví u dětí a adolescentů. Vedoucí se tak někdy setkávají s tématy, která přesahují jejich běžnou zkušenost nebo odbornou kompetenci. Právě proto je užitečné, aby vedoucí měli aspoň základní průpravu v tom, jak v takových chvílích reagovat, aby nebyli odkázaní jen na intuici. Rozhodli jsme se proto pro náš tým uspořádat víkendový intenzivní kurz krizové intervence pod vedením lektorek z krizové linky.
Aby si čtenář mohl představit, jak taková věc může vypadat, nastíním krátce, co znamená krizová intervence. Krizová intervence je první psychologická pomoc člověku, který se ocitl v akutní krizi. Krizová situace je taková, kterou člověk nemůže snadno řešit obvyklými strategiemi a má pocit, že je to nad jeho síly. Krizová intervence není terapie, nebo dlouhodobá odborná péče. Cílem je člověku pomoci, aby se zklidnil, zorientoval v situaci a dovést ho k nalezení další pomoci. V praxi to znamená především být s člověkem přítomný v daném okamžiku, aktivně naslouchat, nehodnotit a vytvořit mu tak bezpečný prostor, kde může projevit to, co prožívá.
Součástí krizového rozhovoru je vytvoření bezpečného prostoru, mapování situace, potvrzení emocí a hledání řešení. Specifickou disciplínou je pak práce s panickou atakou, kdy intervent přepne do direktivního módu a vede klienta (dítě) ke zklidnění dechu. A potom následuje krizový rozhovor.
Pro vedoucí je důležité znát také svoje hranice. Vedoucí není terapeut, nemá všechno vyřešit. Měl by ale umět rozpoznat, že se děje něco vážného a adekvátně na to reagovat. Právě těmito tématy jsme se během víkendu zabývali. Celkem nás bylo 13 a program byl zhruba z poloviny tvořen teorií a z poloviny praktický mi nácviky rozhovorů.
Zajímavou zkušeností bylo kromě vedení rozhovoru také to, že jsme si vyzkoušeli zahrát “klienta” a pokusili jsme se tak vžít do toho, co prožívá člověk v krizi. Velmi přínosné navíc bylo, že jsme si zkoušeli i konkrétní situace, které na táboře mohou nastat nebo nastaly. Lektorky zároveň citlivě sledovaly potřeby účastníků, protože takové školení může otvírat i hlubší osobní témata. Takto intenzivní psychologicky zaměřené školení bych doporučil i dalším táborovým týmům. Jednak proto, že slouží jako teambuilding, ale také se něco naučí jak pro tábor, tak do osobního života. Ze zpětné vazby bylo znát, že si vedoucí odnesli kromě konkrétních nástrojů i pocit jistoty a méně strachu z náročných situací.
Jan Blažek, YMCA Jindřichův Hradec, foto: Katka Papáčková
Tábory jsou krásná věc. Na táboře zažíváme mnoho krásných zážitků s přáteli, učíme se novým věcem a také rosteme v oblastech symbolizovaných ymkařským trojúhelníkem. Občas se ale na táboře nelze vyhnout náročným situacím, a to kromě těch konfliktních také takovým, které mají silný emoční náboj. Jsou to situace, kdy dítě prochází těžkým obdobím v rodině, zažívá velký tlak ve škole, nebo se potýká s hlubšími psychickými obtížemi. V krajních případech může jít o témata, jako je domácí násilí, sebepoškozování, poruchy příjmu potravy nebo myšlenky na sebevraždu. Takových případů v poslední době bohužel přibývá a v odborných kruzích se diskutuje o krizi duševního zdraví u dětí a adolescentů. Vedoucí se tak někdy setkávají s tématy, která přesahují jejich běžnou zkušenost nebo odbornou kompetenci. Právě proto je užitečné, aby vedoucí měli aspoň základní průpravu v tom, jak v takových chvílích reagovat, aby nebyli odkázaní jen na intuici. Rozhodli jsme se proto pro náš tým uspořádat víkendový intenzivní kurz krizové intervence pod vedením lektorek z krizové linky.
Aby si čtenář mohl představit, jak taková věc může vypadat, nastíním krátce, co znamená krizová intervence. Krizová intervence je první psychologická pomoc člověku, který se ocitl v akutní krizi. Krizová situace je taková, kterou člověk nemůže snadno řešit obvyklými strategiemi a má pocit, že je to nad jeho síly. Krizová intervence není terapie, nebo dlouhodobá odborná péče. Cílem je člověku pomoci, aby se zklidnil, zorientoval v situaci a dovést ho k nalezení další pomoci. V praxi to znamená především být s člověkem přítomný v daném okamžiku, aktivně naslouchat, nehodnotit a vytvořit mu tak bezpečný prostor, kde může projevit to, co prožívá.
Součástí krizového rozhovoru je vytvoření bezpečného prostoru, mapování situace, potvrzení emocí a hledání řešení. Specifickou disciplínou je pak práce s panickou atakou, kdy intervent přepne do direktivního módu a vede klienta (dítě) ke zklidnění dechu. A potom následuje krizový rozhovor.
Pro vedoucí je důležité znát také svoje hranice. Vedoucí není terapeut, nemá všechno vyřešit. Měl by ale umět rozpoznat, že se děje něco vážného a adekvátně na to reagovat. Právě těmito tématy jsme se během víkendu zabývali. Celkem nás bylo 13 a program byl zhruba z poloviny tvořen teorií a z poloviny praktický mi nácviky rozhovorů.
Zajímavou zkušeností bylo kromě vedení rozhovoru také to, že jsme si vyzkoušeli zahrát “klienta” a pokusili jsme se tak vžít do toho, co prožívá člověk v krizi. Velmi přínosné navíc bylo, že jsme si zkoušeli i konkrétní situace, které na táboře mohou nastat nebo nastaly. Lektorky zároveň citlivě sledovaly potřeby účastníků, protože takové školení může otvírat i hlubší osobní témata. Takto intenzivní psychologicky zaměřené školení bych doporučil i dalším táborovým týmům. Jednak proto, že slouží jako teambuilding, ale také se něco naučí jak pro tábor, tak do osobního života. Ze zpětné vazby bylo znát, že si vedoucí odnesli kromě konkrétních nástrojů i pocit jistoty a méně strachu z náročných situací.
Jan Blažek, YMCA Jindřichův Hradec, foto: Katka Papáčková