Mimoňové 2025
Autor: externí <protein(at)ymca.cz>, Téma: 03/2025, Vydáno dne: 01. 10. 2025Náš tábor pro nevidomé. Tábořiště YMCA ve Veverské
Bítýšce letos ožilo žlutomodrými postavičkami
s velkýma očima! Jen si to představte, projíždíte
kamenitou lesní cestou a z dálky na vás volají
Banananana! Údolí řeky Svratky ožívá.
Bránami tábořiště, coby Gruovy továrny, projíždí auta rodičů, kteří přivážejí děti se zrakovým postižením. Na úvod se dětem i rodičům představili všichni vedoucí a nevidomí instruktoři coby zaměstnanci továrny a následně se představili děti. Rodiče si mohli vyzkoušet například nakrájet banán, či poznávat peníze v klapkách na očích, aby zažili, jak okolní svět vnímají jejich nevidomé děti. Krásný den rychle utekl a rodiče museli továrnu opustit, aby se děti mohly vyspat na další dobrodružství.
Hned od rána musely řešit patálii a to, že Mimoňka Kika onemocněla a potřebovala pomoci sehnat ingredience na lektvar. Děti musely projít řadou stanovišť, kde si procvičili jemnou motoriku, orientaci v prostoru, práci se zvukem a další. Odměnou děti získaly všechny potřebné ingredience na lektvar a Mimoňku uzdravily. Další den se nesl v duchu bezpečnosti práce.
Dokážete se rychle evakuovat, když v továrně začne hořet? Děti byly důkladně proškoleni, co dělat, když začne hořet, kudy utíkat, jak se postarat o celou skupinu a co říct do telefonu příslušným orgánům. A aby Mimoňové byli proškoleni opravdu důkladně, dorazili k nám dobrovolní hasiči z Veverské Bítýšky, kteří nám povolili zastříkat si s opravdovou hasičskou hadicí a vyhrát tak nad simulovaným požárem.
Další den se děti probudily do pohádkovo-divadelního světa, ocitly se za oponou Grouvy divadelní dílny. Zjistily jaké všechny profese v divadle jsou, vyzkoušely si různé role, stihnout se převléci do kostýmu na čas a procvičit jazykolamy. Odpoledne dostali od Grua za úkol navštívit divadlo Prkno ve VB. Cestu do divadla si děti musely zjistit vyptáváním se kolemjdoucích, aby trénovaly samostatný pohyb v městském prostředí a komunikaci s veřejností. Herci si pro děti připravili úžasné představení o Kulišákovi. Ve středu se Gru pochlubil svými zvířátky – šnečci a želvičky. Představila nám je úžasná zoo terapeutka Kamila Böhmová.
A to víte, že šnečí sliz se používá i v kosmetice? Jelikož už byla půlka týdne za námi, otočili jsme si role a mladí Mimoni se starali o své vedoucí. Museli si na to otevřít podnik. Taxi, kadeřnictví, masérství. Vedoucí se měli jak v bavlnce! Ale to není všechno, odpoledne jsme využili k nácviku tábornických dovedností – balily se spacáky a vařili jsme si kávu nebo čaj poslepu. V pátek to bylo slizké, Gru rozkázal vytvořit supermateriál. A tak se míchalo! Soda, voda, mouka, prostě cokoliv, co bylo k mání. Gruovi to ale nestačilo, poslal tedy Mimoně na supervýpravu pro supermateriál (vlnu) do Lamacentra v Brně na Hádech. Zde se děti seznámily se životem lam, ovcí a koz. Bosýma nohama se prošly po různých površích a následně si vyčistily kousek vlny kterou si dovezly do továrny.
A je tu poslední společné ráno. Poslední společné chvíle, rozcvička, poslední táborovka. A poslední hra! Děti se dozvěděly, že Grue po čas tábora plakal, protože mu zlí Citroňané vzali zlatý banán a on je sám nezmůže. Děti se rozhodly Gruovi pomoci a společně ovládli Citroňany a získali zlatý banán! Pro Mimoně hračka. Za odměnu Grue uspořádal oslavu, kde děti získaly svého plyšového mimoně na památku. Všude panovala dobrá nálada – hrála hudba, podávala se cukrová vata, muffiny, popcorn a všichni byli šťastní. Následovalo objímání a mávání odjíždějícím.
Tak zas ahoj, za rok!
Za organizační tým,
Kristýna Procházková, YMCA Brno, foto: archiv autorky textu
Bránami tábořiště, coby Gruovy továrny, projíždí auta rodičů, kteří přivážejí děti se zrakovým postižením. Na úvod se dětem i rodičům představili všichni vedoucí a nevidomí instruktoři coby zaměstnanci továrny a následně se představili děti. Rodiče si mohli vyzkoušet například nakrájet banán, či poznávat peníze v klapkách na očích, aby zažili, jak okolní svět vnímají jejich nevidomé děti. Krásný den rychle utekl a rodiče museli továrnu opustit, aby se děti mohly vyspat na další dobrodružství.
Hned od rána musely řešit patálii a to, že Mimoňka Kika onemocněla a potřebovala pomoci sehnat ingredience na lektvar. Děti musely projít řadou stanovišť, kde si procvičili jemnou motoriku, orientaci v prostoru, práci se zvukem a další. Odměnou děti získaly všechny potřebné ingredience na lektvar a Mimoňku uzdravily. Další den se nesl v duchu bezpečnosti práce.
Dokážete se rychle evakuovat, když v továrně začne hořet? Děti byly důkladně proškoleni, co dělat, když začne hořet, kudy utíkat, jak se postarat o celou skupinu a co říct do telefonu příslušným orgánům. A aby Mimoňové byli proškoleni opravdu důkladně, dorazili k nám dobrovolní hasiči z Veverské Bítýšky, kteří nám povolili zastříkat si s opravdovou hasičskou hadicí a vyhrát tak nad simulovaným požárem.
Další den se děti probudily do pohádkovo-divadelního světa, ocitly se za oponou Grouvy divadelní dílny. Zjistily jaké všechny profese v divadle jsou, vyzkoušely si různé role, stihnout se převléci do kostýmu na čas a procvičit jazykolamy. Odpoledne dostali od Grua za úkol navštívit divadlo Prkno ve VB. Cestu do divadla si děti musely zjistit vyptáváním se kolemjdoucích, aby trénovaly samostatný pohyb v městském prostředí a komunikaci s veřejností. Herci si pro děti připravili úžasné představení o Kulišákovi. Ve středu se Gru pochlubil svými zvířátky – šnečci a želvičky. Představila nám je úžasná zoo terapeutka Kamila Böhmová.
A to víte, že šnečí sliz se používá i v kosmetice? Jelikož už byla půlka týdne za námi, otočili jsme si role a mladí Mimoni se starali o své vedoucí. Museli si na to otevřít podnik. Taxi, kadeřnictví, masérství. Vedoucí se měli jak v bavlnce! Ale to není všechno, odpoledne jsme využili k nácviku tábornických dovedností – balily se spacáky a vařili jsme si kávu nebo čaj poslepu. V pátek to bylo slizké, Gru rozkázal vytvořit supermateriál. A tak se míchalo! Soda, voda, mouka, prostě cokoliv, co bylo k mání. Gruovi to ale nestačilo, poslal tedy Mimoně na supervýpravu pro supermateriál (vlnu) do Lamacentra v Brně na Hádech. Zde se děti seznámily se životem lam, ovcí a koz. Bosýma nohama se prošly po různých površích a následně si vyčistily kousek vlny kterou si dovezly do továrny.
A je tu poslední společné ráno. Poslední společné chvíle, rozcvička, poslední táborovka. A poslední hra! Děti se dozvěděly, že Grue po čas tábora plakal, protože mu zlí Citroňané vzali zlatý banán a on je sám nezmůže. Děti se rozhodly Gruovi pomoci a společně ovládli Citroňany a získali zlatý banán! Pro Mimoně hračka. Za odměnu Grue uspořádal oslavu, kde děti získaly svého plyšového mimoně na památku. Všude panovala dobrá nálada – hrála hudba, podávala se cukrová vata, muffiny, popcorn a všichni byli šťastní. Následovalo objímání a mávání odjíždějícím.
Tak zas ahoj, za rok!
Za organizační tým,
Kristýna Procházková, YMCA Brno, foto: archiv autorky textu