Ten Sing Běžel 2025 – „NOVÝ START“
Autor: externí <protein(at)ymca.cz>, Téma: 03/2025, Vydáno dne: 01. 10. 2025Dne 26. července jsem opět zavítala společně
s ostatními (ne)tensingáři do Tábora Jana Amose
Komenského v Bělči nad Orlicí. Ačkoliv většina
z nás s Ten Singem Běžel do tábora jezdí pravidelně,
tentokrát to pro nás všechny bylo jako poprvé.
Ptáte se proč? Odpověď je jednoduchá – tento rok jsme poprvé jeli ve spolupráci s Multicampem, a právě proto bylo letos naším tématem NOVÝ START. I když jsme se toho všichni ze začátku báli, nakonec jsme si to moc užili, a právě o tom bych vám chtěla teď povyprávět.
Každé ráno nás čekaly tracky – různě zaměřené paralelní programy, které jsme si ještě před příjezdem do tábora sami zvolili. My tensingáři jsme měli vlastní track, ve kterém jsme se přes týden učili písničky na závěrečný koncert a v mezičase si připravovali trička na vystoupení.
Po obědě nadešel čas na workshopy, které se jako každý rok dělily na workshopy A a workshopy B. Rozdíl mezi nimi byl takový, že workshopy A zůstaly celý týden stejné, ale workshopy B se průběžně měnily. Na výběr z workshopů A byl tanec a minichór. Krátkodobější, ale o to rozmanitější workshopy B, byly ale taky super. Já vyzkoušela jízdu na lodičkách po rybníce, henu nebo třeba stavění domku pro skřítky. Mimo to jsme mohli vyzkoušet třeba workshop žonglování nebo akrobacie.
Každý večer jsme se zúčastnili programu připraveného Multicampem, zpívali písničky a také se rozdělili do skupinek, se kterými jsme celý týden rozebírali různá témata od začátku světa až po jeho konec. Byl to skvěle strávený čas, ale ještě více jsem si užila následný tensingový program. Hráli jsme spoustu her, zpívali a poslouchali příběhy našich kamarádů o jejich cestě v Ten Singu. Každý večer byl fajn. Nemůžu nezmínit noční hru, kterou si pro nás rada tento rok připravila. Jít temným lesem po stopách světýlek a skládat u toho rap je zážitek, který si ponesu ještě dlouho. Nakonec naše výprava skončila ohništěm u písníku Marokánka, kde jsme z jednotlivě složených kusů dali dohromady společnou písničku. Mezitím nám nad hlavami padaly hvězdy, byla to krása.
Další činnost, kterou nemůžu nezmínit, byla soutěž o nejlepší fotky na daná témata, jako byl třeba pozitivní výsledek testu na doping nebo neshody/napětí/hroty v týmu. Všem se nám fotky hodně povedly a všechny byly originální, a tak doteď nemůžeme vybrat vítěze.
Týden uběhl jako voda a před námi byl náš závěrečný koncert, na kterém vystoupily workshopy tance, minichóru, ale třeba i žonglování a i Vojta Trykar vystoupil s vlastními písničkami. Na závěr jsme vystoupili jako celý Ten Sing Běžel a atmosféra, se kterou jsme písničky odehráli, byla dechberoucí. Potom nás čekal závěrečný program na Sedmíku, při kterém se volila nová rada, hrály se dojemné hry a zpívaly písničky. Doufám, že kouzlo tohoto večera zůstane v nás všech ještě dlouhou dobu.
Na závěr bych chtěla říct, že i přes strach z něčeho nového, s jakým jsem tentokrát do Bělče jela, byl ten týden pro mě v mnohém přínosný. Poznala jsem nové přátele, naučila se pár nových věcí a hlavně jsem byla obklopena hudbou a lidmi, které by si zasloužil každý znát. A určitě se budu těšit na příští rok!
Tereza Kratochvílová, YMCA DAP, foto: archiv autorky textu
Ptáte se proč? Odpověď je jednoduchá – tento rok jsme poprvé jeli ve spolupráci s Multicampem, a právě proto bylo letos naším tématem NOVÝ START. I když jsme se toho všichni ze začátku báli, nakonec jsme si to moc užili, a právě o tom bych vám chtěla teď povyprávět.
Každé ráno nás čekaly tracky – různě zaměřené paralelní programy, které jsme si ještě před příjezdem do tábora sami zvolili. My tensingáři jsme měli vlastní track, ve kterém jsme se přes týden učili písničky na závěrečný koncert a v mezičase si připravovali trička na vystoupení.
Po obědě nadešel čas na workshopy, které se jako každý rok dělily na workshopy A a workshopy B. Rozdíl mezi nimi byl takový, že workshopy A zůstaly celý týden stejné, ale workshopy B se průběžně měnily. Na výběr z workshopů A byl tanec a minichór. Krátkodobější, ale o to rozmanitější workshopy B, byly ale taky super. Já vyzkoušela jízdu na lodičkách po rybníce, henu nebo třeba stavění domku pro skřítky. Mimo to jsme mohli vyzkoušet třeba workshop žonglování nebo akrobacie.
Každý večer jsme se zúčastnili programu připraveného Multicampem, zpívali písničky a také se rozdělili do skupinek, se kterými jsme celý týden rozebírali různá témata od začátku světa až po jeho konec. Byl to skvěle strávený čas, ale ještě více jsem si užila následný tensingový program. Hráli jsme spoustu her, zpívali a poslouchali příběhy našich kamarádů o jejich cestě v Ten Singu. Každý večer byl fajn. Nemůžu nezmínit noční hru, kterou si pro nás rada tento rok připravila. Jít temným lesem po stopách světýlek a skládat u toho rap je zážitek, který si ponesu ještě dlouho. Nakonec naše výprava skončila ohništěm u písníku Marokánka, kde jsme z jednotlivě složených kusů dali dohromady společnou písničku. Mezitím nám nad hlavami padaly hvězdy, byla to krása.
Další činnost, kterou nemůžu nezmínit, byla soutěž o nejlepší fotky na daná témata, jako byl třeba pozitivní výsledek testu na doping nebo neshody/napětí/hroty v týmu. Všem se nám fotky hodně povedly a všechny byly originální, a tak doteď nemůžeme vybrat vítěze.
Týden uběhl jako voda a před námi byl náš závěrečný koncert, na kterém vystoupily workshopy tance, minichóru, ale třeba i žonglování a i Vojta Trykar vystoupil s vlastními písničkami. Na závěr jsme vystoupili jako celý Ten Sing Běžel a atmosféra, se kterou jsme písničky odehráli, byla dechberoucí. Potom nás čekal závěrečný program na Sedmíku, při kterém se volila nová rada, hrály se dojemné hry a zpívaly písničky. Doufám, že kouzlo tohoto večera zůstane v nás všech ještě dlouhou dobu.
Na závěr bych chtěla říct, že i přes strach z něčeho nového, s jakým jsem tentokrát do Bělče jela, byl ten týden pro mě v mnohém přínosný. Poznala jsem nové přátele, naučila se pár nových věcí a hlavně jsem byla obklopena hudbou a lidmi, které by si zasloužil každý znát. A určitě se budu těšit na příští rok!
Tereza Kratochvílová, YMCA DAP, foto: archiv autorky textu