Než jsme měli na čem sedět, seděli jsme ve
dřepu. Ono v přírodě se nedá moc sedět na zemi
– buď člověk nastydne, sedne si na škorpióna
nebo přiběhne velký mravenec a kousne vás do
citlivých partií. Dřep byl pro člověka relaxační,
odpočinková nebo i pracovní pozice. A tak by
tomu mělo být.
Dřep je důležitý.
Bavíme se dneska všelijak – někdo běhá, někdo zvedá
železo, jiný se učí vařit a další zase často vyrábí do gauče
důlek. V lepším případě se člověk nějak hýbe. Alespoň
trochu. Kdybych měl ale každému bez rozdílu naordinovat
pohyb nebo pozici, která mu prospěje, tak to bude
dřep. Ne shyb, ne kruhy, ne činka, ne kettlebell, ne kliky.
Dřep. To ostatní hned v závěsu následuje, ale první bude
dřep.
Kdysi se v dřepu relaxovalo.
V dávných dobách (a tím nemyslím minulé ani předminulé
století), byl člověk na dvou končetinách (bojoval, lovil,
utíkal z místa nebezpečného A do trochu bezpečnějšího
místa B), ležel (když spal a trochu si zaregeneroval) nebo
odpočíval. V dřepu. Dokud nevynalezl židle, sedačky,
křesílka nebo lavičky - vařil, jedl, povídal si, hrál nebo tesal do kamenné desky nějakou poutavou
novelu. Dřep je pozice, která tělu nesmírně prospívá
– uvolněná páteř se dostane do příjemné flexe a může
díky gravitaci fajn dekompresovat. A ano, je normální mít
uvolněnou páteř, když člověk nic nevzpírá nebo nemá na
zádech činku (prostě nebuďte v korzetu). Kyčle klesnou
pěkně k zemi a hezky se uvolní, kolena se dostanou do
úhlu, který se v civilizaci nenosí, ale který kolena posílí.
A konečně kotníky – tak často opomínaná struktura, která
potřebuje mít dostatečnou dorziflexi (kdy se úhel mezi
lýtkovou kostí a nártem pěkně zavírá). Při relaxovaném
a uvolněném těle se vaše kolena možná dostanou před
špičky nohou, ale nebojte se, nevybuchnou, jsou na
podobnou zátěž stavěná.
Civilizační choroba? Židle…
Jednou ze současných chorob, resp. příčin proč máme
dost problémů je fakt, že netrávíme dost času ve dřepu.
Tím nás bolí záda, kolena nebo kyčle. Viděli jste někdy
starého člověka, jak se zvedá z křesla? Jakou práci mu to
dá? Myslíte, že mu v tu chvíli chybí vytrvalost (sní o půl
maratonu)? Nebo že ho trápí vrásky a přemýšlí, kam si
„lupne“ botox? Nebo o tom, že bude mít vyrýsované břicho
a „six-pack“? Ne, on se chce prostě jenom zvednout.
A chybí mu síla se zvednout ze dřepu nahoru do stoje.
V Asii se dřepí všude.
Kdo z vás byl v Asii, ve Vietnamu, v Číně nebo v přilehlých
oblastech - tam se takhle sedí pořád - hrají se šachy
(to jsem vyfotil někde ve středním Vietnamu, staříkovi
bylo asi 90 a mastil šachy. V dřepu…), pije se čaj, čeká
se na cokoliv, chodí se na záchod, pracuje se.
Tak jakoby vedlejší efekt (že nemají židle nebo jsou děsně
prťavé) je ten, že 80 letá stařenka nebo stařík nemá
problémy s tím se ze dřepu zvednout. Ze země zvednout.
Vidíte tu devizu? Zvednout se bez pomoci ze země když
upadnu? Mít silná kolena a zdravé kyčle a bedra? Nemusíte
vzpírat železo (i když to rozhodně neuškodí), je prostě
fajn být ve dřepu. Současný průměrný civilizovaný
člověk hodně sedí, občas postojí, pak si zase sedne, pak
zase sedí a sedí a poposedá a sedí. Promítněte si svůj
den a zjistíte, že mohou uběhnout dny nebo týdny, kdy
úhel v koleni dostatečně neuzavře, stehna se nepřiblíží
k hrudníku (a mobilita v kyčlích tedy utrpí) a kotník nedostane
tolik potřebnou a zmiňovanou dorzoflexi (nosíte
podpatky? Fakt? Hmmmm.... Chápete ale, co to dělá
s vaším kotníkem a tím i kolenem a tím i kyčlí a páteří?).
Nejenom kostra.
Pokud neděláte dřep, netrpí jenom vaše kostra. Pokud
máte někde zkrácené svaly, ne úplně mobilní klouby
nebo prostě jste někde zatuhlí – co myslíte, jak v tom
místě proudí vaše krev? Okysličuje a prokrvuje správně
svaly v přilehlé oblasti? A ano, svalovina jsou i ledviny,
plíce, játra, srdce a tak. A ztuhlé kyčle a bedra – co se
kolem nachází za orgány? Co chrání velice silná struktura
kyčelních kloubů a pánve? Pozice dřepu je velice
důležitá i pro zažívací systém – pokud potřebujete vyřešit
zácpu nebo špatné trávení – do dřepu, hodně a často.
Do dřepu!
Ido Portal nedávno na Facebooku vyhlásil dobrou výzvu.
Nebylo to ani 5 km za jeden měsíc, ani 300 leh sedů do
30 dnů. Je to 30 minut v pozici dřepu na dalších 30 dní
– 30/30 Squat Challenge. Ido k výzvě natočil výborné
protahovací video – Squat Rutine. Doporučuji. Není nutné
vydržet ve dřepu 30 minut v celku, ale zkuste si tu dát
minutu, tu dvě a tady, když v pátek koukáte na Republiku,
dejte 45 minut :). Ne to byl vtip, pro začátek si prostě za
celý den nakumulujte 30 minut. Vyfoťte se na začátku.
Vyfoťte se na konci za 30 dní. A dejte vědět. Zkuste to
– 30 minut, 30 dní. Když na Facebooku vidíte ty fotky
„před“ a „po“ – je to skoro jiný člověk. Já často čekám na
tramvaj nebo na metro v dřepu. Koukám se doma na film.
Odpočívám v posilovně. V kavárně za rohem jsou už na
to zvyklí. Někdy i pracuju u počítače na zemi a v dřepu.
Kalhoty si vybírám podle toho, jestli mi umožní udělat
dřep. Jestli ne, nemají šanci. Přece si nebudete na sebe
brát něco, co vám brání v pohybu ne? Nebo, co mění
polohu apozici vašeho těla. Dřep je TAK důležitý.
Bolí vás kolena?
Chcete vědět, co dělat, když vás bolí kolena? Položte si
otázku – bolí mě proto, protože dělám hodně dřepy, nebo
proto, že dělám málo dřepy? V drtivé většině je B / správně.
Pokud budete kolena (a nejen kolena, ale celé tělo)
zatěžovat nějak extrémně, velice často a možná i špatně
– kolena utrpí. Pokud je nebudete zatěžovat vůbec
nebo málo – kolena utrpí. A kdybych se vrátil k prvnímu
odstavci – dřepy nebo pozici dřepu bych doporučil jako
cvik číslo jedna snad každému. Až budete starší, oceníte
to. Oceníte to už teď, ale začněte. Teď. Tohle jsem kdysi
fotil v Kambodži, zahradník se, pravda, pohyboval trochu
pomalu, ale byl pružný, jako když je mu 20.
A až budete mít dobrý dřep, až budete v dřepu relaxovat,
budete mít možnost jít dál. Mnohem dál.
Petr Růžička, foto: archiv autora textu
http://www.petrruzicka.com/blog/zidle-chudeho-muze/