Většinou články z archivu přetiskujeme bez komentářů, ale tentokrát je asi nutné napsat úvodní
odstavec, aby nedošlo ke zmatení… Letos si YMCA připomíná 20 let od obnovení své činnosti po
pádu komunismu a celkově 166 let od svého vzniku. Proto jsme tématicky vybrali článek, který se
ohlíží za devadesátým výročím vzniku YMCA a byl tedy napsán v roce 1934.
Letos slaví YMCA své 90leté výročí, poněvadž to bylo 6.
června 1844, když 12 mladých lidí, vesměs příručích u
soukenických firem v Londýně, se sešli a založili spolek,
kterému dali název Young Man’s Christian Association.
Sešli se v ložnici George Williamsa,
23letého příručího u
soukenické firmy Hitchcock
& Rogers. Se spolubydlícím
Christophem Smithem zvali
k sobě do závodu své spolupracovníky
na týdenní bibické
hodiny dva roky, až se
rozhodli rozšířit tuto činnost
u jiných velkých firem.
To byla jejich odpověď na
nesociální a nemorální podmínky
obchodních příručích
tehdejšího Londýna. Pracovní
hodiny trvaly od 7. hod.
ráno až do 8 – 9 hod. večer
, v sobotu do 10, 11, 12 hod.
Při tom měli volno na jídlo
celkem jen půl hodiny za celý
den, nikomu nebylo dovoleno
během dne si sednouti.
Všichni členové YMCA pracovali
také v hnutí Charlese
Kingsleye pro zkrácení pracovních
hodin a také v Ragged Schools – školy, podporované
dobrovolnými dary a s dobrovolnými učiteli pro
děti příliš chudé, abych chodily do obecných škol (byla
to doba před volně přístupným školstvím).
To se mi líbí na Williamsově náboženství, že bylo tak
praktické, tak životní. Měl takovou víru, která ho celý
život nutila věnovat čas, sebe a peněžní podporu spolkům pro vzdělání nemajetných a sebezdokonalování
mládeže i když po čase se stal majitelem firmy Hitchcock
& Williams.
Pod jeho vedením YMCA
rostla do sdružení s bohatým
programem: čítárna, přednášky,
kursy, vycházky a konečně
tělocvik. Za rok na “výročním
čajovém večeru” bylo přítomno
160 členů, za dva roky
300. Po pěti letech koupili
Eater Hall, celou budovu pro
svůj program a ta jim sloužila
50 let jako středisko, z kterého
se sdružení rozšířila po celém
světě. Nyní má 1,600.000
členů v místních svazech v 56
zemích.
Pozoruhodný je fakt, že mladí
založili YMKU pro své sebezdokonalení,
nikoliv staří pro
nás. Je to důkazem, co dovedou
(nebo alespoň dovedli)
mladí lidé dělat pro sebe a
nemuseli psát do novin, ab
jim někdo uvolnil cestu. Tím
je také dán typ dnešní YMCA:
je to sdružení mladých, je to
příležitost daná každému, aby pracoval na sobě, poněvadž
jen ten, kdo bez ustání pracuje na sobě, na svém
zdokonalení, dojde jednou “až nahoru”. A ten, který dělá
něco pro jiného má větší radost ze života než ten, který
myslí jen na sebe.
B. Luis, doslovný přepis včetně gramatiky z časopisu
Tep pražské Ymky, ročník VII, listopad 1934, číslo 2.