Po mnoha měsících napjatého očekávání vypukl 3. srpna Festival YMCA Europe 2008 v Praze. Sjelo se na něj 7000 účastníků z 54 zemí světa a bylo to opravdu velkolepé. Pražské Výstaviště zažilo neuvěřitelnou směs jazyků, hudby, tanců, workshopů, sportů, her a spoustu dalšího. Především byl ale celý festival naplněn výbornou přátelskou a otevřenou atmosférou. Všechno bylo velmi dobře zorganizováno a zabezpečeno a účastníci byli opravdu ohleduplní a uvědomělí, takže vše probíhalo hladce. Ukázalo se, že YMCA umí uspořádat velkou akci a že ymkaři jsou aktivní lidé, kteří umí bavit nejen sebe, ale rádi si připraví něco i pro druhé. Každý festival je především o setkání, atmosféře a to lze jen těžko předat slovy… snad budou výmluvnější fotografie - nejlépe na www.ymca.cz. Ale pořádně si festival užijete jen na vlastní kůži, takže se těšte na rok 2013!
J. V. Hynek
YMCA Europe festival 2008 „Real Life!“
z pohledu dobrovolníka, line-managera
Strahov: „Máme tu člověka, co není na seznamu!“
Kajetánka: „Ta skupinka se nám sem už nevejde..“
Takové a jim podobné věty mi zněly neutuchajícími hovory v prvních dvou předfestivalových dnech v podstatě bez přestávky.
Měl jsem to potěšení být dobrovolníkem na YMCA Europe festival 2008 a zároveň nahlédnout za oponu a spolupodílet se na udržování hladkého průběhu celé akce.
Pohled můj a všech, kteří se aktivně podíleli na fungování festivalu bude zřejmě dosti odlišný. Vidíme a viděli jsme nešváry a trable, které se během festivalu vyskytly a kterých si běžný návštěvník ani nemohl všimnout. A přesto, toto setkání lidí z celého světa jsme si neužili o nic méně, nežli ostatní.
Den před zahájením jsme měli se všemi dobrovolníky sraz ve festivalovém kostele, který se tyčil nad celou vesnicí, na velkolepém proslovu všech line-managerů, kteří nás následujících 9 dní vedli. Bylo nám řečeno, že jsme tu od toho, abychom pomohli všem účastníkům, aby mohli tuto jedinečnou událost prožít co nejlépe a aby jejich pobyt ve vesnici byl co nejpříjemnější. Znamená to snad, že my sami si festival užít nemůžeme? Nikoliv, pouze z jiného pohledu!
Festival měl účastníkům přinést možnost se setkat se svými vrstevníky z celého světa, povětšinou ze stejné organizace a stejného vyznání. Návštěvníci si pak měli odnést spoustu krásných zážitků, nových přátelství a nových zkušeností či dovedností. Myslím si, že z toho pohledu byl festival úspěšný i mezi řadami dobrovolníků a managerů.
Ze své osobní pozice mohu říci, že jsem se nikdy neseznámil s tolika lidmi během tak krátké doby, a věřím, že přátelství, kterých jsem nabyl, mi vydrží alespoň na několik hezkých, přátelských emailů. Taktéž práce na natolik složité akci mi dala do života zkušenost, kterou nelze získat každý den, a kterýkoliv pracovník či dobrovolník může být právem hrdý na svůj certifikát jako ohodnocení jeho týdenní snahy. A krásné zážitky? Ty přichází s předchozími dvěma sami. I když jsem se sám festivalu v řadách návštěvníků neúčastnil, kolektiv lidí okolo mě vždy vytvořil nádhernou atmosféru, na kterou budu ještě dlouho vzpomínat s úsměvem na tváři.
Má úloha spočívala v pomoci s koordinací a prací s českými a slovenskými dobrovolníky pod vedením Marušky Čaškové, která měla všechny tyto lidičky na starost. Sešlo se nás na sto, což byla necelá třetina všech dobrovolníků na festivale, kteří dorazili z necelých dvaceti zemí.
Každý plnil malou roli, ale společně jsme vytvořili pěvný řetěz, a já jsem hrdý, že jsem mohl být jedním z jeho článků. Bylo až neuvěřitelné, jak dokázala jedna myšlenka spojit „celý svět“ v jeden veliký živel.
Pevně doufám, že budu mít v roce 2013 možnost se opět zúčastnit tohoto jedinečného projektu, ať již jako účastník nebo jako dobrovolník. A každému vřele doporučuji, aby neváhal a nelitoval času ani financí a příště se vydal za námi, s námi, opět, poznávat tak jako my letos, co je to skutečný „Real Life!“
Filip Rajnoch