2 otázky pro současné ymkaře...

1. Co tě motivuje k dobrovolnické práci? 2. Myslíš si, že je (či může být) dobrovolnictví pro dnešní mladou generaci atraktivní?

Helena Kosková, YMCA DAP & ústředí: 1. Možnost uplatnit své a získat nové zkušenosti v oblastech, které mne zajímají, a ještě k tomu mít dobrý pocit z pomoci na potřebném místě. 2. Rozhodně ano, kromě zkušeností a „dobrého pocitu“ přináší možnost poznat nové lidi a užít si zábavu. Další dimenzí je dobrovolnictví v zahraničí, při němž je možno se naučit jazyky, poznat exotické země a kultury, osamostatnit se. Potenciál k atraktivitě tedy rozhodně má a je na nás, jestli ho mladým lidem dokážeme v celé kráse nabídnout. Miki Erdinger, YMCA DAP: 1. Chci dělat něco, co je ostatním prospěšné, co pomáhá, co potěší a mě přitom naplňuje. A pokud je toto splněno, tak již neřeším, zda se jedná o dobrovolnou nebo materiálně hodnocenou práci. 2. Pomalu ale jistě se ve společnosti objevuje fakt, že být alespoň částečně dobrovolníkem je „in“, je „trendy“, takže pokud budeme schopni dobrovolníky patřičně společensky ocenit, bude to stále více a více atraktivní. A pokud se nám bude dařit z YMCA dělat obecně známou a uznávanou organizaci, budeme i my pro mladého dobrovolníka atraktivní. Míša Veselá, YMCA Husinec: 1. K dobrovolnictví mě motivuje zřejmě moje šílenství (to tam nepiš), takže – předně mě to v YMCA baví, jsou zde správně šílení lidé, kterým o něco jde a podřizují tomu svůj život. 2. To je otázka, myslím, že vždy byla a vždy bude skupina lidí, kteří budou pracovat a vymýšlet různé aktivity pro druhé. Proč? Protože mají takovou povahu, je to jejich přirozenost a zároveň je to dar od Pána Boha. Těmto lidem je úplně jedno, zda je budeme nazývat dobrovolníkem nebo jinak. Prostě cosi vymyslí a pak to zrealizují. Druhá skupina lidí naopak nevymyslí nic a naopak bude všechno kritizovat a ničit. To je do jisté míry také jejich přirozenost, mezi těmi málokdy najdeme člověka, který aktivně bude pracovat. Nicméně můžeme mít stále naději, že mladí obecně chtějí změnit svět, to souvisí s jejich vývojem. Jen mne někdy napadá, jestli jim k tomu opravdu dáváme ten správný prostor. Oni totiž moc nepotřebují – pouze příležitost, pak také radu těch zkušenějších. Když se vrátím k formulaci otázky – nedokáži posoudit, zda je dobrovolnictví atraktivní, protože nedokáži posoudit, do jaké míry mladí lidé stojí o to, abychom je nazývali dobrovolníky. Radim Žárský, YMCA DAP: 1. Nejsem typický dobrovolník. Práce s mládeží mě živí, přesto je součástí mého života kupodivu i samo dobrovolničení... týká se to především YMCA DAP. To sdruženíčko mám rád; myslím, že má smysl, tak ještě furt něco dělám. 2. Myslím, že pro generaci u nás to není tolik atraktivní, jako v podstatně větší míře pro stejnou generaci na západě. I v tomto bychom se na ně měli dotahovat. Je to ve výchově a příkladech.